Co může být posuzováno jako pracovní úraz a co ne?
Základní definice pracovního úrazu v § 271 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce zní takto:
„(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ( § 273 a 274 ).“
Co když zaměstnavatel trvá na tom, že pracovní úraz se nestal? Má zaměstnavatel právo, pokud se domnívá, že se nejedná o pracovní úraz, požadovat, aby zaměstnanec ukončil pracovní neschopnost a vzal si např. dovolenou, neplacené volno nebo vykonával práci, kterou mu jeho zdravotní stav umožní?
K zodpovězení otázky, zda se jedná o pracovní úraz, by přispělo i vyjádření lékaře, zda zjištěné poškození zdraví vůbec může být následkem úrazového děje anebo zda jde o výsledek vývoje onemocnění.
V případě, že je zaměstnavatel přesvědčen, že se o pracovní úraz nejedná, má právo poškození zdraví jako pracovní úraz neuznat a zaměstnanec má právo obrátit se na soud, aby rozhodl, zda se o pracovní úraz jedná či nikoliv.
Pokud zaměstnance zaměstnavatel přesvědčuje, aby ukončil svou pracovní neschopnost, ať již ho k tomu vedly jakékoliv důvody, postupuje v rozporu s platnou právní úpravou. Je na lékaři, aby posoudil důvody a délku pracovní neschopnosti. Uvedené nijak nesouvisí s tím, zda se jedná nebo nejedná o pracovní úraz.
Kdy nejpozději musím ohlásit pracovní úraz?
Opodvěď:
Pokud jde o otázku ohlášení pracovního úrazu, nezbývá než konstatovat, že podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce je zaměstnanec povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. Pokud tak zaměstnanec neučinil, tj. ohlásil pracovní úraz s prodlením, porušil zákonem stanovenou povinnost. Uvedené však samo o sobě nemá vliv na posouzení odpovědnosti za pracovní úraz a jeho odškodnění, pokud bude poškození zdraví jako pracovní úraz posouzeno.
Přihlašte se k odběru novinek, akcí či změn legislativy