Nárok na nemocenskou je podmíněn účastí na nemocenském pojištění, tedy i odvodem příslušných částek pojistného na účet správy sociálního zabezpečení. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce („DPP“) jsou účastni na nemocenském pojištění při dosažení rozhodného, resp. započitatelného příjmu. U DPP, kde je hranice 10.000 Kč. Do této hranice se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, proto ani nevznikne účast na nemocenském pojištění a následně ani nárok na případnou nemocenskou. Od 1. února 2018 má zaměstnanec podle nového ustanovení § 15a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nárok na nemocenské, pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo bude nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost. Pokud jste toto splnila, tak vám nárok vznikl a zaměstnavatel nepostupoval v souladu se zákonem.

Jak má postupovat zaměstnavatel při pracovním úrazu je uvedeno v ustanovení § 105 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úraze je pak ošetřeno v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Podrobnější informace naleznete zde: https://www.dokumentacebozp.cz/aktuality/navod-jak-postupovat-pri-pracovnim-urazu/

Rozhodně tedy musí být o pracovním úrazu záznam. I jako zaměstnanec na DPP máte nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce obsahuje i úpravu povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zaměstnavatel vám tedy musí proplatit náhradu za:

  • bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  • věcnou škodu
  • ztrátu na výdělku ( patrně se Vás netýká, jelikož náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.)