ODPOVĚĎ: 

z Vašeho dotazu vyplývá, zda zaměstnankyně neplní povinnost, kterou jí ukládá zákoník práce. Zaměstnanci jsou i při dlouhodobé pracovní neschopnosti povinni informovat zaměstnavatele v souladu s § 206 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce o předpokládané době trvání překážky v práci, takže komunikovat s Vámi musí. Jedná o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci „ pracovní kázně“. Pro hodnocení intenzity porušení si dovoluji doporučit k nastudování rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 11. 2010, spis. zn. 21 Cdo 4275/2009.

Cituji ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce:

㤠206
(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
(3) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.
(4) Podle odstavce 3 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.“