Co mám dělat, když mi zaměstnavatel zasílá mzdu o několik měsíců později?
Odpověď:
Právo na dlužnou mzdu může zaměstnanec uplatnit u soudu, a to ve tříleté promlčecí lhůtě. Kromě dlužné mzdy může v tomto případě požadovat také úrok z prodlení, který ročně činí podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Vedle shora uvedeného má zaměstnanec možnost obrátit se na inspekci práce s upozorněním na pozdní vyplácení mzdy zaměstnavatelem. Inspekce práce je podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce oprávněna uložit zaměstnavateli, který je právnickou osobou, pokutu až do výše 2 milionů Kč. Stejné právo má inspekce práce podle § 13 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, je-li zaměstnavatel fyzickou osobou.
Inspekce práce však nemůže zaměstnavateli uložit povinnost vyplatit dlužnou mzdu nebo povinnost vyplácet mzdu ve stanoveném výplatním termínu.
Jiné právní možnosti, jak dosáhnout toho, aby zaměstnavatel vyplácel mzdu včas, neexistují.
Pokud zaměstnavatel dluží mzdu i po uplynutí 15 dnů po uplynutí období její splatnosti (období splatnosti je doba od výkonu práce, za který náleží mzda, do konce bezprostředně následujícího kalendářního měsíce), je zaměstnanec podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr s tím, že při takovém skončení pracovního poměru zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době (tj. nebyla-li sjednána delší výpovědní doba, ve výši dvojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku).
Pokud zaměstnavatel má více dlužníků s tím, že s dlužnými platbami je v prodlení delším než 30 dní, přichází v úvahu podání insolvenčního návrhu a následné uplatnění dlužných mzdových nároků ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v platném znění u Úřadu práce.
Přihlašte se k odběru novinek, akcí či změn legislativy