ODPOVĚĎ
pokud jde o cestovní náklady spojené s návštěvami zdravotnických zařízení, které musí pacient vykonat v rámci rehabilitace nebo jako periodické prohlídky v souvislosti s nemocí z povolání, je zaměstnavatel rovněž povinen tyto cestovní náhrady proplatit na základě předložených dokladů. Jedná-li se o cesty je třeba doložit doklad o nákup pohonných hmot, data, kdy byla cesta uskutečněna a počet najetých km, které souvisejí s léčením. Bude se v podstatě jednat o jakousi „ knihu jízd“.
Zaměstnavatel má povinnost vám zvýšené náklady, které jsou důsledkem prodělané nemoci z povolání, uhradit, a to i zpětně. Protože se jedná o peněžité nároky, činí lhůta k uplatnění těchto nároků podle zákoníku práce tři roky.
Újma, která vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za tuto ztrátu je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro následky pracovního úrazu či nemoci z povolání dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Podle ust. § 271b odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. V souladu s § 271 m odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob úhrady. Podle judikátu (NS ČSR Cpj 37/74, R 11/1976, str. 47)
Cituji: „ Nebyla-li doba uspokojení nároků na náhradu za ztrátu na výdělku z odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání určena v rozhodnutí nebo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta, je zaměstnavatel povinen dávky za dobu minulou (náležející za dobu před podáním žádosti) uspokojit do 3 dnů ode dne, kdy ho o to zaměstnanec požádal, a požadované dávky splatné teprve v budoucnu mu platit pravidelně jednou měsíčně, a to nejpozději do konce měsíce, neurčil-li zaměstnanec v žádosti jiný (dřívější) den. Ocitne-li se zaměstnavatel v prodlení s uspokojením nároků na náhradu za ztrátu na výdělku, může zaměstnanec požadovat úroky z prodlení; pro úroky z prodlení ohledně dávek náhrad, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, jsou rozhodné okolnosti, které tu jsou (budou) v době, kdy nastala splatnost jednotlivých dávek.“
