ODPOVĚĎ
pokud má zaměstnavatel odstávku, tak se z pohledu zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce § 208 jedná o jinou překážku na straně zaměstnavatele, konkrétně prostoj. Prostoj je přechodná závada na strojním zařízení, porucha v dodávce surovin nebo pohonné síle či porucha způsobená chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami.
Zaměstnavatel v takové situaci není schopen přidělovat zaměstnanci práci a zaměstnanec tudíž svoji práci nemůže vykonávat a dostávat za ni mzdu či plat.
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) rozlišuje dle příčin vzniku u zaměstnavatele dvě skupiny překážek v práci:
- prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí,
- jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele.
V případech přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události byla práce znemožněna přírodní katastrofou nebo rozmary počasí. Jedná se tedy o překážky, které vznikly neplánovaně, bez vůle a bez zavinění zaměstnavatele . Nejnižší možná výše náhrady mzdy v případě prostoje činí 80 % a v případě přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události nejméně 60 % průměrného výdělku.
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele mohou mít různou povahu a příčiny patří sem tedy všechny ostatní situace, které nebyly způsobeny prostojem či nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí. Zaměstnanci u těchto překážek náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (nebylo-li uplatněno konto pracovní doby).
V praxi se skutečně řada zaměstnavatelů snaží řešit překážky na své straně pomocí dovolené či neplaceného volna zaměstnance, čímž ale obcházejí ustanovení zákoníku práce.
Pro dovolenou plátí, že v souladu s § 217 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Pravidla pro čerpání náhradního volna jsou následující: Kompenzace za práci přesčas je upravena v § 114 zákoníku práce (s možností odchýlení se dle ustanovení § 114 odst. 3 zákoníku práce). Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané místo příplatku. Jestliže volno nebude poskytnuto do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek.
