Pracuji za hodinovou mzdu na HPP, každý měsíc odpracuji jiný počet hodin – někdy 125, jindy 160 nebo 90. Jaký bude pro mne týdenní fond pracovní doby pro výpočet odstupného?

Odpověď:

Fond pracovní doby není právní pojem. Obecně se jím rozumí počet hodin, které má zaměstnanec v souladu se svou pracovní smlouvou odpracovat za určitý časový úsek. Platná právní úprava pracuje s pojmem stanovená týdenní pracovní doba, zkrácená týdenní pracovní doba nebo kratší pracovní doba (viz § 78 až 80 zákoníku práce).

Z údajů obsažených v dotazu (práce na HPP) je pravděpodobné, že tazatelka pracuje u zaměstnavatele na stanovenou týdenní pracovní dobu, případně na zkrácenou pracovní dobu (byla-li stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zkrácena bez snížení mzdy – viz § 79 odst. 3 zákoníku práce).

Pokud by se jednalo o kratší pracovní dobu, musela by být v souladu s § 80 zákoníku práce sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě.

O délce stanovené týdenní pracovní doby a jejím rozvržení včetně případných změn je zaměstnavatel zaměstnance v souladu s § 37 odst. 1 písm. e) zákoníku práce povinen písemně informovat, pokud tento údaj neobsahuje pracovní smlouva.

Z údajů v dotazu o různém počtu odpracovaných hodin v jednotlivých kalendářních měsících nelze určit, o jakou stanovenou týdenní pracovní dobu (případně zkrácenou týdenní pracovní dobu) se jedná.

Samotná skutečnost, že délka skutečně odpracované doby se v jednotlivých kalendářních měsících liší, je dána jednak nestejným počtem pracovních dnů připadajících na jednotlivé kalendářní měsíce a dále může být způsobena také tím, jak je pracovní doba rozvržena. Jedná-li se o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, případně o rozvržení pracovní doby v kontu pracovní doby, dokonce i o pružné rozvržení pracovní doby, pak se může délka rozvržené pracovní doby lišit nejen v jednotlivých týdnech, ale i v jednotlivých kalendářních měsících. Průměrná týdenní pracovní doba přitom nesmí přesáhnout stanovenou (zkrácenou, případně kratší pracovní dobu) za srovnávací období. Srovnávací období činí nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Výlučně v kolektivní smlouvě může být srovnávací období sjednáno až na 52 týdnů po sobě jdoucích (viz § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce).

Odstupné náleží v případech stanovených v § 67 zákoníku práce. Podle uvedeného ustanovení se vypočítává jako násobek průměrného měsíčního výdělku. Průměrný měsíční výdělek se podle § 356 odst. 2 zákoníku práce stanoví takto:

㤠356

(2) Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.“

Ze shora uvedeného je patrné, že nejprve je třeba zjistit průměrný hodinový výdělek a týdenní pracovní dobu zaměstnance (týdenní pracovní dobou se rozumí stanovená týdenní pracovní doba, zkrácená stanovená týdenní pracovní doba, případně kratší pracovní doba). Pro stanovení týdenní pracovní doby zaměstnance tedy není rozhodné, kolik hodin v jednotlivých kalendářních měsících skutečně odpracoval.

Průměrný hodinový výdělek se zjišťuje podle § 353 zákoníku práce takto:

㤠353

(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.“

Ze shora uvedeného je zřejmé, že skutečně odpracovaná doba v rozhodném období má zásadní význam pro výpočet průměrného hodinového výdělku.

Rozhodné období je upraveno v § 354 zákoníku práce takto:

㤠354

(1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

(3) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.

(4) Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3).“

poradna@socialnidialog.cz

Zpět na seznam zodpovězených dotazů