ODPOVĚĎ: 

Tuto otázku upravuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb., způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), v němž najdeme i to, které osoby můžeme považovat na vyživované.

Kromě manžela či manželky povinného – a to i v případě, že má vlastní příjem – nebo vyživovaných dětí lze za vyživované osoby považovat také předky nebo rozvedeného manžela nebo manželku. V takovém případě to ale nemůžou posoudit zaměstnavatelé a ani dlužník, ale soud. Zaměstnanec by tedy musel přinést rozhodnutí soudu, že tato osoba je započítávaná jako vyživovaná osoba. Nezabavitelná částka se nezapočítává na vyživovanou osobu, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Cituji z nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách:

㤠1

(1) Základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce1) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen “nezabavitelná částka”) na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel2).

(2) Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. “

např. Ministerstvo spravedlnosti k obdobné situaci odpovědělo takto cituji:

„V případě výpočtu nezabavitelné částky je nutno postupovat v souladu s nařízením vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách (dále jen „nařízení“). Do nezabavitelné části mzdy dlužníka se dle nařízení zahrnují nezabavitelné částky na vyživované dítě, avšak tento zápočet lze učinit pouze pokud dítě vyživují manželé. Pokud tedy dlužník dítě nevyživuje společně s manželkou, ale na jeho výživu matce dítěte přispívá určeným výživným dle rozhodnutí soudu, jako je tomu v nastíněném případě, nelze zápočet provést (srov. § 1 odst. 2 nařízení). O částku soudem určeného výživného je pak třeba při posuzování možnosti schválení navrženého oddlužení snížit hodnotu celkového plnění, které by při plnění splátkového kalendáře nezajištění věřitelé mohli obdržet (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.04.2009, sp. zn. 2 VSOL 66/2009). “

Dále cCituji z Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.04.2009, sp. zn. 2 VSOL 66/2009).

http://kraken.slv.cz/2VSOL66/2009 

„Soud prvního stupně správně do měsíční nezabavitelné části mzdy dlužníka nezahrnul také nezabavitelné částky na každé z jeho čtyř dětí, protože tento zápočet lze učinit pouze pokud dítě vyživují manželé. Z údaje dlužníka v návrhu o jeho osobním stavu, z obsahu rozsudků o úpravě poměrů k jeho dětem i ze záznamu v centrální evidenci obyvatel (nepřímo i ze zprávy správce ze dne 5.2.2009, v níž jsou mezi vyživovanými osobami uvedeny jen děti) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovozuje, že své děti dlužník nevyživuje společně s manželkou, ale že na jejich výživu matce dětí přispívá určeným výživným dle rozhodnutí soudu (§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.). Výše vypočtené základní nezabavitelné částky 6.930,-Kč, kterou dlužníkovi nelze srazit, je správný. Správný je i výpočet, že pro přednostní a nepřednostní pohledávky lze dlužníkovi ze mzdy srazit 4.620,-Kč a částka zabavitelná bez omezení činí 6.925,-Kč. Celkem tak lze dlužníkovi ze mzdy měsíčně srazit 11.545,-Kč, jak správně vypočetl soud prvního stupně. Ostatně dlužník nesprávnost výpočtu celkové zabavitelné částky nezpochybňuje. “