Obracím se na vás s otázkou, zda může mzdová účetní uznat PROPUSTKU na DENTÁLNÍ HYGIENU v pracovní době ?A pokud ano, o co se v ZP opíráte?

ODPOVĚĎ

V posledním období se v této oblasti v právní úpravě ( myšleno zákoník práce a nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, nic nezměnilo, nicméně došlo k vývoji výkladu vzhledem k častějšímu a rozšířenějšímu užívání této služby a jejímu smyslu pro prevenci zdraví.

Pro rekapitulaci právní úpravy: Podle ustanovení § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“), je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy v situacích, kdy zaměstnanec nemůže konat práci pro tzv. jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než které jsou uvedeny v § 191 zákoníku práce. Okruh těchto jiných překážek v práci na straně zaměstnance stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, v platném znění (dále jen „nařízení“).

První z překážek v práci na straně zaměstnance, která je uvedeným nařízením vlády uváděna, je vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu při splnění několika jasně stanovených podmínek:

  1. vyšetření nebo ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu;
  2. vyšetření nebo ošetření bylo provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil;
  3. toto zdravotnické zařízení je zároveň nejbližší (bydlišti nebo pracovišti zaměstnance) zařízení schopné poskytnout potřebnou péči (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“


V ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče je stanoveno, co spadá do výkonu povolání dentálního hygienisty:

„Za výkon povolání dentální hygienistky se považuje výchovná činnost v rámci zubní prevence. Dále dentální hygienistka na základě indikace zubního lékaře poskytuje preventivní péči na úseku dentální hygieny a pod odborným dohledem zubního lékaře asistuje při poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče na úseku zubního lékařství.“

Dentální hygiena tak může být vnímána jako vyšetření, tak i ošetření . Účelem dentální hygieny je předcházení vzniku onemocnění v dutině ústní. První podmínka je tak splněna.

Dentální hygiena pak musí být poskytnuta ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. I tato podmínka je ustanovením dle zákona o o zdravotních službách splněna.Dentální hygienista poskytuje ve zdravotnickém zařízení zdravotnickou péči.

Poslední podmínkou, kterou stanovuje nařízení, je smluvní vztah zdravotnického zařízení se zdravotní pojišťovnou konkrétního zaměstnance. Zaměstnanec má tedy ze zákona nárok na pracovní volno pouze v případě, že navštíví zařízení, které „je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil“. Dentální hygiena sice nepatří mezi služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění ] . Formulace nařízení však nemluví o tom, že musí jít o vyšetření či ošetření, které má být hrazeno zdravotní pojišťovnou, ale postačí existence smluvního vztahu zařízení, ve kterém je dentální hygiena poskytována, a příslušné zdravotní pojišťovny.

Mzdová účetní by tedy propustku na dentální hygienu uznat měla, je ovšem na zaměstnavateli v jakém rozsahu, jelikož lze předpokládat, že zaměstnanec nezvolí nejbližší zdravotnické zařízení.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit