Zajímá mě, jak se počítají přesčasové hodiny? Za minulý měsíc mám odpracováno 8,5 přesčasových hodin. Zaměstnavatel mi uznal jen část s tím, že přesčasová práce se započítává až od celé odpracované přesčasové hodiny.

ODPOVĚĎ

Dovolíme si shrnout nejdříve pár bodů k přesčasové práci. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Za práci přesčas zaměstnanci přísluší mzda a navíc příplatek ve výši nejméně 25 % jeho průměrného výdělku (viz. § 114 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Vyšší sazba příplatku může být sjednána buď individuálně nebo kolektivní smlouvou podnikovou či kolektivní smlouvu vyššího stupně. Příplatek se neposkytne tehdy, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na poskytnutí náhradního volna v rozsahu konané práce přesčas. Náhradní volno je třeba zaměstnanci poskytnout do 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas; se zaměstnancem však lze dohodnout jinou dobu čerpání náhradního volna.

Postup zaměstnavatele, který popisujete je je v přímém rozporu s ustanovením § 141 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, které zaměstnavateli výslovně ukládá zlomky hodin proplácet.

Cituji § 141 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce:

„Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin , které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.“)

Pokud by zaměstnavatel na zaokrouhlování pracovní doby trval, může tak tak činit jedině ve prospěch zaměstnance , a to pouze v podnikatelské sféře.

Pokud zaměstnavatel postupuje tímto způsobem a nezjedná nápravu, může každý zaměstnanec využít tyto možnosti (jednotlivě nebo všechny najednou):

  • zaměstnanec se může domáhat proplacení mzdy a příplatku za práci přesčas soudní cestou;
  • zaměstnanec může se zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce pro nevyplacení části mzdy;
  • zaměstnanec může dále oznámit inspekci práce podezření ze spáchání přestupku(správního deliktu) podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

a) Přestupku podle § 13 odst. 1 písm. d), respektive správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. d) (neposkytnutí mzdy, platu nebo náhradního volna za práci přesčas), za něž zaměstnavateli hrozí peněžitá sankce až do výše 1 000 000 Kč.

b) Jelikož zaokrouhlování přesčasové práce vypovídá také o nedostatečné evidenci pracovní doby, může zaměstnanec upozornit inspekci i nato, jedná se oa možnost spáchání přestupku podle § 15 odst. 1 písm. l), resp. správního deliktu podle § 28 odst. 1 písm. l) (nevedení evidence pracovní doby), za něž zaměstnavateli hrozí peněžitá sankce až do výše 400 000 Kč.

Zpět na seznam zodpovězených dotazů

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit