Musí být zaměstnanci s uzavřenou pracovní smlouvou zařazeni podle katalogu prací ve správné platové třídě a platovém stupni dle 564/2006 Sb.? Jedná se o zaměstnavatele, který je příspěvkovou organizací kraje. Jaký je postup v případě, že zaměstnavatel nepostupuje správně?
ODPOVĚĎ
Zařazení do správné platové třídy je poměrně snadné. Pracovník musí splňovat konkrétní kvalifikaci pro danou pozici a dále dosáhnout alespoň předepsaného vzdělání. Vyšší vzdělání, ale ovšem neznamená automaticky posun do vyšší platové třídy, tu vyšší měrou určuje povaha pracovního místa. Platových tříd je 16. Pro zařazení do platového stupně je klíčová doba započitatelné praxe. Započítána bude pouze doba, po kterou zaměstnanec vykonával činnost, která je stejná nebo podobná, jako při určování platového stupně.
Pokud je dříve vykonávaná činnost zcela jiná, praxe je nulová, byť zaměstnavatel může přihlédnout i k obecným předpokladům pro výkon práce, pro kterou je jakákoliv předchozí praxe vždy relevantní. Pokud je například praxe dosažena v podobném oboru činnosti, může zaměstnavatel tuto dobu započítat pouze z části po posouzení relevantnosti takové praxe.
PŘÍKLAD
V případě např. pedagogických pracovníků platí: Rozhodující pro zařazení do platové třídy je druh vykonávané práce, pracovník by tedy měl být zařazen do tarifní třídy podle nejnáročnější práce, kterou na základě pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce vykonává. Aby ale zaměstnavatel takovou práci mohl vyžadovat a charakterizovat ji tedy v pracovní smlouvě, měl by pro ni být pracovník kvalifikovaný. Kvalifikační předpoklad tedy sice je v Katalogu prací uváděn, ale důležitější je, zda pracovník skutečně práci vykonává.Pokud tedy ředitel rozhodne, že určitou práci od pracovníka potřebuje, ačkoliv na ni nemá kvalifikaci, musí ho podle této práce zařadit, a to za podmínek, které jsou definované v § 3 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., a to buď nejdéle na dobu 4 let nebo i na dobu delší.
Pokud např. ředitel zařadí zaměstnance/pracovníka do nižší třídy, než do jaké podle sjednaného duhu práce má nárok , je potřeba, aby tento požádal odborovou organizaci (pokud na pracovišti existuje), aby provedla kontrolu dodržování pracovně právních předpisů s tím, že jí umožní přístup ke svým osobním údajům. Pokud to nepovede k výsledku, může požádat o tuto kontrolu úřad práce. Může se ve stejné věci obrátit i na ČŠI ( platí pro pedagogy, je to zde jako příklad). Poslední možností je pak vyvolat soudní spor.
Zpět na seznam zodpovězených dotazů
