Je možné, aby kolegyně, která je v režimu dlouhodobé pracovní neschopnosti, mimo vycházky tajně chodila na své pracoviště v době, kdy tam nikdo není? Přišlo se na to náhodou. Má na to právo, když je v pracovní neschopnosti?
ODPOVĚĎ:
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti je upraven v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Dle § 56 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění je zaměstnanec povinen zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. O povolení vycházek nebo o změnách jejich rozsahu a doby rozhoduje ošetřující lékař. Ošetřující lékař může povolit vycházky pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup, a to nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně v době od 7 hodin do 19 hodin. Současně vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.
Zaměstnavatel je oprávněn podle § 192 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.
Zaměstnanec tedy poruší režim dočasně práce neschopného pojištěnce ve smyslu ust. § 301a zákoníku práce tehdy, nezdržuje-li se v místě, které sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo v místě, do něhož změnil svůj pobyt v době dočasné pracovní neschopnosti s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře, nebo nedodržuje-li rozsah a dobu vycházek stanovených ošetřujícím lékařem. Poruší-li zaměstnanec tyto povinnosti, jde o důvod k výpovědi z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, jen jestliže bylo toto porušení ze strany zaměstnance zaviněno a jen jedná-li se o porušení „zvlášť hrubým způsobem“.
Jednalo-li se o opakované porušení režimu práce neschopného, tím, že nebyla dodržena doba povolených vycházek - mohl by zaměstnavatel zvážit, zda tímto jednáním není skutečně naplněn důvod k výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. h) zákoníku práce.
Přítomnost nemocné zaměstnankyně na pracovišti v době mimo pracovní dobu je samozřejmě i rizikem z pohledu BOZP a pochopitelně tak může vznikat zaměstnavateli i jiná škoda, pokud tedy není vůbec zřejmé, co zaměstnankyně ve firmě dělala. Je třeba rovněž připomenout, že zaměstnanci v souladu s § 316 odst. 1 zákoníku práce nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.
Cituji z webu Mzdová praxe:
„Povinnosti uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce patří k základním povinnostem zaměstnanců a představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o zcela legitimní požadavek na dodržení jisté (přiměřené) kvality vzájemného (pracovněprávního) vztahu. Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance /§ 73 odst. 1 písm. c) zákoníku práce/ ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou nebo morální (non facere, omittere). Nelze mít pochybnosti o tom, že dopustí-li se zaměstnanec útoku na majetek zaměstnavatele, jde o jednání, které je v rozporu s povinnostmi uloženými zejména v ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Na této povaze zaměstnancova jednání nemůže nic změnit ani skutečnost, že se uvedeného jednání dopustí mimo pracovní dobu. Jinak řečeno, povinnosti zaměstnance uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce nejsou limitovány počátkem ani koncem pracovní doby."
Právní poradna
