Ráda bych se zeptala, jestli mohu dát výpoveď zaměstnavateli, když jsem v pracovní neschopnosti?
Odpověď:
Zaměstnanec může zaměstnavateli dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, a to kdykoliv za trvání pracovního poměru.
Pracovní neschopnost zaměstnance nebrání tomu, aby zaměstnanec mohl doručit zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru a ani tomu, aby na základě výpovědi zaměstnance jeho pracovní poměr skončil v době jeho pracovní neschopnosti.
Pracovní neschopnost zaměstnance totiž brání pouze tomu, aby ve vymezených případech dal zaměstnavatel platně výpověď zaměstnanci, respektive tomu, aby pracovní poměr zaměstnance skončil na základě výpovědi zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance.
Uvedené vyplývá z § 53 a 54 zákoníku práce, kde se stanoví:
„Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem
§ 53
(1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení,
c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
§ 54
Zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci
a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že pracovní neschopnost zaměstnance nemá vliv na jiné případy skončení pracovního poměru s výjimkou skončení pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době, a to pouze v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti (§ 66 odst. 1 zákoníku práce).
Tazatelce tedy nic nebrání, aby v době své pracovní neschopnosti doručila zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komentáře
Vážená tazatelko,
zrušení pracovního poměru ve zkušební době z důvodu těhotenství by bylo diskriminační, jak výslovně vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu. Pokud však s vámi zruší zaměstnavatel pracovní poměr z jiných důvodů nebo i bez udání důvodu, je tento jeho postup legální. Pro úplnost doplňuji, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce nestanoví žádnou ohlašovací povinnost pro zaměstnankyně, které jsou těhotné. Nicméně, pokud vykonáváte práci, která je těhotným ženám zakázána, měla byste tuto skutečnost zaměstnavateli sdělit bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel je vás pak povinen přeložit dočasně na jinou práci, která je pro vás vhodná. Těhotné zaměstnankyně mají oproti netěhotným zaměstnankyním i určité výhody. Jedná se např. o zákaz práce přesčas. Tato výhoda i jiné další se ovšem na vás mohou vztahovat samozřejmě až poté, co se zaměstnavatel o vašem těhotenství dozví.
S pozdravem
Právní poradna
Chtěla jsem se zeptat, jestli mohu dostat výpověď ze zaměstnání kde pracuji teprve 2 dny a zjistila jsem ze jsem těhotná. Děkuji za odpověď
Vážený tazateli,
zaměstnanci v pracovněprávním vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, náleží od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po pracovní dny až do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce.
Náhrada mzdy a tedy i náhrada mzdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti představuje náhradu ušlého výdělku a může tedy náležet jen za dobu, za kterou by jinak zaměstnanci náležel výdělek (mzda). Z uvedeného vyplývá, že náleží pouze v době trvání pracovního poměru. Pokud ukončíte pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti nevznikne Vám nárok na náhradu mzdy za čase, kdy již nebudete zaměstnancem.
Jestliže bude pracovní neschopnost vzniklá za trvání pracovního poměru pokračovat i po jeho skončení, nemá to vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, které pojištěnci náleží od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti, případně do uplynutí zákonem stanovené podpůrčí doby, pokud by uplynula dříve. Pro postup při uplatňování nároku a výplatu dávek
nemocenského pojištění si vás dovoluji odkázat na www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/uplatnovani-naroku-a-vyplata-davek-nemocenskeho-pojisteni.htm#PNEM;
S pozdravem
Právní poradna
Vážená tazatelko,
vzhledem k citlivosti vašeho dotazu bychom doporučovali spíše napsat přímo do naší právní poradny nikoliv do diskuse. Pokud Váš lídr postupuje tak, jak tvrdíte, tak se zcela zjevně jedná o chování se znaky bossingu (šikany ze strany nadřízeného). Bránit se takovému jednání můžete zcela jistě. V první řadě bychom doporučovali obrátit se písemně na personální oddělení či vedení vaší společnosti s popisem celé
situace. Pokud Vám zaměstnavatel odmítá podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru a vy skutečně chcete ukončit pracovní poměr, tak budete muset podat výpověď.
Dohoda podle § 49 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce musí být svobodným projevem obou smluvních stran a tudíž k ní nelze druhou stranu nutit. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.
S pozdravem
Právní poradna
Vážená tazatelko,
na rozdíl od zaměstnavatele může zaměstnanec v souladu s § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce kdykoliv ukončit pracovní poměr ve zkušební době , a to i v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. Zákon zaměstnanci nikde neukládá povinnost tvrzenou Vaším
zaměstnavatelem.
Cituji ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce:
"§ 66
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
(1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
(2) Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. "
S pozdravem
Právní poradna