Od října 2012 jsem evidována na ÚP a v současnosti už nepobírám dávky v nezaměstnanosi. Nyní pracuji na dohodu o provedení práce, ze které mám měsíční příjem do 3000,-Kč. Ráda bych pracovala na brigádu ještě u jiného zaměstnavatele, ale nevím, jaká forma je v tomto případě lepší, zda dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Jaké důsledky z těchto pracovních poměrů plynou a jaké jsou moje povinnosti k úřadu práce?

Odpověď:

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud je uchazeč o zaměstnání zaměstnán na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou ve výši 3.000 Kč. Takový uchazeč o zaměstnání může být ještě zaměstnán ať již na základě další dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti ovšem s tím, že jeho měsíční odměna z takového dalšího pracovněprávního vztahu nebude vyšší, než je rozdíl mezi polovinou minimální mzdy (minimální mzda se počítá podle příslušného roku, dotaz byl kladen v roce 2012) a měsíční odměnou ve výši 3.000 Kč, kterou již pobírá.

V souvislosti s výkonem takových činností je uchazeč o zaměstnání povinen příslušné krajské pobočce Úřadu práce

a) oznámit bez ohledu na výši výdělku výkon takové činnosti, a to nejpozději v den nástupu k výkonu takové činnosti,

b) dokládat ve lhůtě stanovené touto pobočkou Úřadu práce výši měsíční odměny nebo odměn.

Dále je třeba upozornit, že výkon činností na základě uvedených dohod nesmí bránit tomu, aby uchazeč o zaměstnání mohl poskytovat součinnost příslušné krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Shora uvedené vyplývá z § 25 odst. 3 a 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění:

„(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají."

„(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání."

K posouzení výhodnosti uzavření dohody o provedení práce oproti dohodě o pracovní činnosti je třeba uvést, že z ohledu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání v tom není rozdíl.

Pokud jde o otázky hrazení pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pak je třeba uvést, že

a) z dohody o provedení práce se neodvádí ani pojistné na zdravotní pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud měsíční odměna z takové dohody nepřesahuje 10.000 Kč.

b) z dohody o pracovní činnosti se se neodvádí ani pojistné na zdravotní pojištění ani pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud měsíční odměna z takové dohody je nižší než 2.500 Kč měsíčně.

Shora uvedené, pokud jde o dohodu o provedení práce a pojistné na zdravotní pojištění, vyplývá z § 5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění ve vazbě na § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění, a pokud jde o dohodu o provedení práce a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, shora uvedené vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vazbě na § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění a § 5 odst. 1 písm. f) a § 8 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Pokud jde o dohodu o pracovní činnosti a zdravotní pojištění, shora uvedené vyplývá z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění ve vazbě na § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění. Pokud jde o dohodu o pracovní činnosti a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pak shora uvedené vyplývá z § 3 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vazbě na § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění a a § 5 odst. 1 písm. f) a § 8 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zpět na seznam zodpovězených dotazů

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit