Po 5 dnech pracovní neschopnosti mi zaměstnavatel znemožnil přístup do zaměstnání (zablokoval vstupní kartu i přístup do pc). Během nemocenské mě zaměstnavatel neustále kontaktuje na soukromý mobil a e-mail s řešením pracovních záležitostí. Je to tak, že na nic z toho nemá právo?

Odpověď:

Zaměstnavatel je oprávněn stanovit pravidla pro vstup zaměstnanců do objektů zaměstnavatele, tedy i např. umožnit vstup do objektů zaměstnavatele s použitím identifikační karty i omezit volný přístup zaměstnanců do objektů zaměstnavatele v době, kdy nekonají pro zaměstnavatele práci, tedy i např. v době pracovní neschopnosti. Totéž platí o přístupu k počítači.

Zablokovat zaměstnanci kartu umožňující přístup do objektu zaměstnavatele a k počítači v době jeho pracovní neschopnosti je sice neobvyklé, ale je to právo zaměstnavatele, které lze vyložit i tak, že zaměstnavatel tímto zajišťuje, aby zaměstnanec v době pracovní neschopnosti nevykonával bez vědomí zaměstnavatele práci nebo jinou činnost v prostorách a na majetku zaměstnavatele. Jiná je ovšem situace v případě, kdy se takto zaměstnavatel rozhodne postupovat pouze vůči jednomu ze zaměstnanců. Pro takové jednání by totiž měl mít věcný důvod, neboť jinak by takové jednání mělo šikanózní charakter.

Pracovní neschopnost je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Uvedené vyplývá z § 191 zákoníku práce.

„Díl 1 – Důležité osobní překážky

§ 191

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat."

Zaměstnanec podle § 16 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění dokonce výslovně nesmí konat práci v době pracovní neschopnosti, neboť by ztratil nárok na nemocenské.

㤠16

Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou

a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,".

Podle § 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce musí zaměstnanec i v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti splňovat stejné podmínky jako u nemocenského, tj. pokud by pracoval, ztratil by právo na náhradu mzdy, která mu od zaměstnavatele podle uvedeného ustanovení náleží v době prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti.

㤠192

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V mezích období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského; náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 období 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci."

Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že zaměstnavatel není oprávněn v době pracovní neschopnosti po zaměstnanci požadovat výkon práce, a to v žádné formě, tedy ani zodpovídání telefonických nebo e-mailových dotazů, jimiž by se řešily záležitosti vyplývající ze sjednaného druhu práce.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zpět na seznam zodpovězených dotazů

Komentáře  

#1 Odp.: Pracovní neschopnost a výkon práce2017-04-20 10:44
Dobry den.jsem po operaci ale je tomu uz měsíc co nemam ukoncenou neschopenku protoze nemam osetrujiciho lékaře ..co mam dělat a to jsem se zaměstnal v cizině ..
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit