Zaměstnavatel mi už dva měsíce (září a říjen) nezaplatil celou mzdu. Vždy poskytne pouze zálohu s tím, že zbytek doplatí, až na tom bude ekonomicky lépe. Zatím však k tomu nedošlo a já se obávám, že firma zkrachuje. Jak se mám zachovat?

Odpověď:

Podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Tím, že vám nebyla mzda řádně a včas vyplacena, porušil zaměstnavatel vaše základní občanské právo.

Ze strany zaměstnavatele dochází k prodlení se splácením závazků vůči vaší osobě a zároveň je založen správní delikt dle zákona o inspekci práce ve spojení se zákoníkem práce. Dle § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů máte nárok na úhradu úroku z prodlení, do kterého se zaměstnavatel dostal, tím, že vám mzdu, resp. její část včas nevyplatil. Tento nárok vám vzniká ode dne následujícího po dni, ve kterém je mzda splatná, a to ve výši na základě nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V současné době činí sazba úroků z prodlení 8,05 % ročně.

Zaměstnanec, který neobdrží od svého zaměstnavatele mzdu nebo i její část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, je oprávněn dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr. Pracovní poměr končí doručením takového právního úkonu zaměstnavateli, tj. okamžitě. V takovém případě přísluší zaměstnanci navíc nárok na náhradu mzdy odpovídající délce výpovědní doby (typicky tedy ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, nebyla-li sjednána delší výpovědní lhůta). Délka výpovědní doby je zde však využita pouze pro výpočet nároku na náhradu mzdy, pracovní poměr končí okamžitě, žádná výpovědní lhůta neběží.

Splatnost mzdy je určena buď v ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce, který stanoví, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Upozorňujeme, že výplatní termín v tomto směru nehraje žádnou roli, podstatná je splatnost.

Pokud vám tedy zaměstnavatel dluží mzdu nebo její část za měsíc září 2013, která je splatná do konce října 2013, tak 15denní dodatečná lhůta uplynula 15. listopadu 2013 a 16. listopadu 2013 je tedy možno okamžitě zrušit pracovní poměr pro dluh na mzdě za měsíc září 2013. V okamžitém zrušení je potřeba přesně definovat, z důvodu jakého dluhu je okamžité zrušení učiněno. Okamžité zrušení je třeba učinit písemně, doporučujeme zaslat jej doporučeně s dodejkou do sídla zaměstnavatele. Okamžité zrušení může zaměstnanec učinit pouze ve lhůtě 2 měsíců. Ve vašem případě tedy běží lhůta, kdy je možné učinit právní úkon okamžitého zrušení pro dluh na mzdě za měsíc září 2013 od 16. listopadu 2013 do 15. ledna 2014.

V případě okamžitého zrušení pracovního poměru končí pracovní poměr dnem doručení tohoto právního úkonu druhé smluvní straně. Všechny pohledávky by měly být vyrovnány v následujícím výplatním termínu po ukončení pracovního poměru, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na jejich vyplacení již při skončení pracovního poměru. Pokud zaměstnavatel nesplní tyto své zákonné povinnosti (obvyklé je ještě zaslání alespoň jedné výzvy k plnění), je možné vymáhat splnění těchto povinností též soudně.

S ohledem na nevyplácení mzdy je též možné obrátit se na Státní inspektorát práce, resp. na místně příslušný Oblastní inspektorát práce. Vašemu zaměstnavateli může hrozit postih za přestupek dle § 13 či správní delikt podle § 26 zákona č. 251/2005 o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek či delikt mu hrozí pokuta až 2 miliony korun.

Mgr. Tomáš Palla

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zpět na seznam zodpovězených dotazů

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit