V současné době jsem na nemocenské a těhotná. Pracovní poměr mám na dobu určitou, končí mi za dva týdny. Zajímalo by mě, zda jsem v nějaké ochranné lhůtě, nebo se musím hlásit na Úřadu práce?
Odpověď:
Skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou v době trvání pracovní neschopnosti nemá vliv na právo na nemocenské, které náleží od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Pokud by pracovní poměr skončil v době před uplynutím 14. dne trvání pracovní neschopnosti, nemá zaměstnanec od ukončení pracovního poměru do vzniku práva na nemocenské nárok na náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce (tato náhrada náleží jen v době trvání pracovního poměru). Pokud tedy bude pracovní neschopnost tazatelky trvat v době skončení pracovního poměru, bude jí nemocenské náležet i po skončení pracovního poměru.
Peněžitá pomoc v mateřství bude tazatelce podle § 15 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění v platném znění náležet i v případě, jestliže po zániku pojištění (skončení pracovního poměru) dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě, která činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů od zániku pojištění (skončení pracovního poměru). Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
§ 15 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. zní takto:
„(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.“
Zaměstnanec, jehož pracovní poměr končí v době trvání pracovní neschopnosti nebo v době pobírání peněžité pomoci v mateřství, se nejen nemusí, ale ani nemůže hlásit jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. Uvedené vyplývá z § 25 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, který zní:
㤠25
(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
a) je uznána dočasně neschopnou práce,
c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu.“
Ze shora uvedeného je zřejmé, že pokud jsou jinak splněny další podmínky, může být zaměstnanec zaevidován jako uchazeč o zaměstnání až po skončení pracovní neschopnosti, případně pobírá-li peněžitou pomoc v mateřství nejdříve po uplynutí 6 týdnů od porodu.
Pokud je dotaz veden obavou o placení pojistného na zdravotní pojištění, pak upozorňuji, že stát je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění za dobu, kdy je osoba příjemcem dávek nemocenského pojištění a není zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou, stát je plátcem tohoto pojištění podle § 7 odst. 1 písm. c) a d) za příjemce rodičovského příspěvku a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství.
㤠7
(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
c) příjemce rodičovského příspěvku;7)
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8);
j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;1“.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zpět na seznam zodpovězených dotazů
