Počet pokut přitom nijak výrazně nenarostl, prudce se ale zvedla výše jednotlivých sankcí. Letos podle Aktuálně.cz padla i historická částka pokuty, když úřady uložily hříšníkovi druhou nejvyšší pokutu v historii země, a to ve výši dva a půl milionu korun. Za nelegální zaměstnávání deseti lidí ji musí zaplatit firma, která zajišťovala subdodávky na stavbě v Brně.

Vyšší sankce za nelegální práci umožňuje novela zákona, kterou od letošního roku prosadil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Novela mimo jiné zavedla minimální výši pokuty, tedy nejnižší možnou, a to ve výši čtvrt milionu korun. Státní úřad inspekce práce za letošní leden až červen udělil 1763 pokut v celkové výši 101 milionů korun. Pro srovnání: za stejných šest měsíců loňského roku to bylo 1646 pokut v celkové výši 38 milionů korun.

Struktura pokut je přibližně stejná jako vloni. Na nelegální zaměstnávání a nedodržování dalších pravidel pro zaměstnávání lidí připadají zhruba dvě třetiny z celkového počtu, zbytek pak za nedostatky v oblasti bezpečnosti práce.

Ostrý kurz státu proti nelegálnímu zaměstnávání a práci načerno ale ještě může v některých případech podle zjištění Aktuálně.cz narazit u soudů, kam se mohou pokutované firmy i podnikatelé obrátit. Soudy totiž už v několika případech upozornily na to, že stát musí mít dostatečné důkazy pro potrestání. Mnohdy ani údaje získané přímo při kontrolách stačit nemusí.

-pda-

Je správné, že stát trestá nelegální práci vyššími pokutami?

Diskutujte o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.