Ta pracuje s dvěma možnými scénáři budoucího vývoje penzijního systému v Česku.

První ukazuje, že dnešní podoba penzí je v zásadě udržitelná. Cenou za to by ovšem bylo postupné snižování poměru průměrného starobního důchodu a hrubé mzdy. “Schéma valorizace penzí povede v roce 2070 k poklesu z aktuálních 40 až na 25 procent, což je úroveň dnešního Estonska. Průměrný měsíční příjem financí by se tak se vstupem do důchodu snížil v průměru na čtvrtinu,” řekl spoluautor studie David Marek, hlavní ekonom Deloitte. Doplnil, že navzdory takovému výraznému poklesu poměru by si současná podoba systému zachovala kupní sílu důchodů. “Jsou valorizovány o inflaci a polovinu růstu reálných mezd.”

Druhý modelový příklad říká, že pokud by se vláda snažila držet současnou hodnotu poměru důchodu a průměrné mzdy na 40 procentech bez dalších změn v parametrech systému, vystoupaly by v roce 2055 náklady na důchody o čtvrtinu. “Stouply by z dnešních 8,3 na 10,5 procenta HDP. Důvodem je stoupající počet důchodců a také klesající počet lidí v produktivním věku,” uvádí studie.

Český penzijní systém by se při tomto scénáři postupně propadl do deficitů až 1,9 procenta HDP, což by obnášelo přes sto miliard korun. Takto výrazné deficity by byly pro Česko dlouhodobě neudržitelné, pokud by nenastala změna v penzijním systému. “K udržení poměru 40 procent by podle našich propočtů bylo potřeba zvednout sazbu důchodového pojištění z dnešních 28 na 34 procent kolem roku 2060. Zdanění práce je v Česku již dnes jedno z nejvyšších v celé Evropské unii, proto je tato možnost nereálná. Další možností by pak bylo zvednout věk odchodu do důchodu na 69 let. To však hraničí s fyzickými limity člověka,” dodává ekonom Deloitte a spoluautor studie Václav Franče.

Zvyšování hranice odchodu do důchodu není řešením ani pro předsedkyni Komise za spravedlivé důchody Danuše Nerudové. Rektorka brněnské Mendelovy univerzity říká, že Česko má hodně předčasných starobních důchodů z důvodu nemoci. “Zvýšíme-li věk odchodu do důchodu, skupina předčasných důchodců se nám samozřejmě ještě zvětší,” uvedla Nerudová. Zvýšením věku odchodu do důchodu se sice podle ní částečně vyřeší udržitelnost důchodového systému, ale problémy se přesunou z důchodového systému do systémů sociálních dávek nebo systému zdravotního. “Takové řešení nepovažuji za koncepční, protože pořád hovoříme o celkové udržitelnosti veřejných financí,” řekla Nerudová.

Penzijní věk se v Česku postupně zvyšuje, v roce 2030 by se ale měl podle stávající legislativy zastavit na 65 letech. V tu dobu do penze odejdou lidé narození v roce 1965. Před dvěma roky se ovšem zrodila i zásada, že lidé mají v penzi prožít čtvrtinu života. Jako řešení volně plovoucí doby odchodu do důchodu na základě průměrné doby dožití ji uvádí studie ministerstva práce, kterou poslalo vládě před několika týdny. .

Důchody českých penzistů jsou však v rámci Evropské unie v hlubokém podprůměru. V roce 2016 dosahoval průměrný starobní důchod v Česku hodnoty 407 eur, zatímco průměr EU činil 1 135 eur. V tomto ohledu nabízí nejlepší životní úroveň Rakousko a Nizozemsko, kde se průměrný důchod pohybuje 37, respektive 34 procent nad průměrem Unie.

Zdroj: www.ihned.cz

-lhe-