Podle Tomáše Horáčka, odborného asistenta Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který vedl seminář věnovaný obchodnímu právu koncem února v Přerově, však obchodní právo není jen o nejasnostech.

Seminář zorganizovalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) pro členské i nečlenské firmy, zejména pak pro jejich obchodníky a obchodní zástupce. „Setkání proběhlo především formou dialogu, což všichni účastníci velice ocenili. Měli tak možnost vyjádřit se k danému tématu a přispět svými vlastními zkušenostmi, případně si nechat poradit, pokud se setkali s podobným problémem,“ řekla regionální manažerka SP ČR Jana Mikulčíková.

Pokud nerozumíte nějaké informaci ve smlouvě, považujte to za první problém v kontraktu. Stejně tak pokud se vám zdá smlouva dlouhá a nesrozumitelná, může v ní být skrytý nějaký problém. Takovou smlouvu byste neměli podepisovat bez předchozí domluvy s kompetentní osobou,“ uvedl JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D., odborný asistent Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Účastníci semináře se také dozvěděli o novinkách z připravovaného občanského zákoníku, který by měl vstoupit v platnost 1. ledna 2013. Současný občanský zákoník platí již od roku 1964 a je pouze průběžně novelizován. V novém zákoníku bude upraven způsob pronajímání, prodeje či výměny nových rekreačních produktů a rovněž upřesňuje informace, které musí mít spotřebitel před podepsáním smlouvy. Je zde i specifikována lhůta, během níž může spotřebitel od smlouvy bez udání důvodu odstoupit.

Poměrně velká část semináře byla věnována problematice dozorčích řízení. „Rozhodčí nález jako výsledek rozhodčího řízení má stejné účinky jako rozsudek soudu. Rozdíl mezi rozhodčím řízením a soudem je ten, že k soudu se můžete odvolat, proti rozhodčímu řízení se odvolat nelze, rozhodčí nález je konečný,“ dodal Tomáš Horáček. Rozhodce může být jakýkoliv občan ČR, který je zletilý a má plnou způsobilost k právním úkonům.

Další důležitou součástí obchodního práva je zmocnění. Podrobněji se dělí na zákonné a smluvní, nejčastěji se můžeme setkat se zmocněním zákonným, a to v podobě zastoupení nezletilých dětí. Smluvní zastoupení se uzavírá na základě dohody, jako plná moc či dohoda o plné moci. „V případě plné moci si dávejte pozor na identifikaci účastníků a vymezení rozsahu a délky trvání plné moci, aby jí nebylo užito mimo původní účel,“ upozornil JUDr. Horáček. Pro obchodní vztahy pak platí zvláštní plná moc zmocňující ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku – prokura.

-dvik-