Povinné nahlašování dohod o provedení práce již od července nebude žádnou formalitou – ani pro zaměstnavatele, ani pro pracovníky. Stát sice pojistné z tzv. podlimitních dohod (limit je aktuálně 10 tisíc korun) ještě půl roku vybírat nebude, na své si ovšem už teď přijdou exekutoři a ve střehu je i Úřad práce.

Na zmíněné dohody dnes totiž běžně pracují lidé vedení v evidenci úřadů práce anebo dlužníci v exekucích – aniž by úřadům tyto příjmy přiznávali. Neexistovala totiž žádná centrální evidence, takže nebylo možné je odhalit. To se už za pár dní změní. Zaměstnavatele čeká zvýšená administrativa a v některých případech i vynucená spolupráce s exekutory či insolvenčními správci.

To, co tři desítky let vyhovovalo oběma stranám, končí. Zaměstnavatelé dosud z podlimitních dohod pouze srazili daň 15 procent a anonymně ji odvedli finančnímu úřadu. Práce tak pro ně byla levnější, bez nutnosti odvést pojistné. Pracovník získal příjem bez dalších srážek, na který navíc nebylo vidět. Není výjimkou, že lidé mají několik podlimitních příjmů z dohod měsíčně, dosud o tom ale neexistoval přehled, jen odhady.

Už červencové dohody a výši výdělku budou mít zaměstnavatelé povinnost nahlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) – nejpozději do 20. srpna. Sankce za nenahlášení je až 50 tisíc korun. A to není vše – dohlašovat zpětně budou i starší dohody, které dosud platí a jsou třeba spící. Stačí datum, kdy byly uzavřeny, výši výdělků z nich pak až od července. Hlásit zpětně se nemusí starší dohody, u kterých pracovník v minulosti překročil limit, o takové dohodě už totiž sociálka ví.

A sociální správa bude na žádost údaje poskytovat třetím stranám, které potřebují ze zákona vědět, jaké má dotyčný příjmy. „Evidence dohod výrazně pomůže exekučním orgánům, jako jsou soudy, exekutoři, celní a finanční správa či správní orgány, protože budeme moci odhalit i příjmy dlužníků, u kterých se dosud podlimitní dohody neevidovaly,“ uvedl Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

To pocítí i část z 550 tisíc lidí v exekuci, kteří si ze svých výdělků mohou oficiálně nechat jen 12 700 korun, případně dalších 3200 na každou vyživovanou osobu – zbytek z větší části jde na splátky dluhu. Řada z nich proto volí brigády na podlimitní dohody, které nikomu nehlásí. „Když je to pod 10 tisíc, nikdo si kvůli tomu nechce komplikovat život. Teď na to bude vidět. Všechny příjmy se sečtou dohromady a exekutor osloví zaměstnavatele a bude vyžadovat součinnost,“ říká Radek Hábl, expert na dluhovou problematiku z Institutu prevence a předlužení.

To potvrzuje i komora: „Dílčí příjmy dlužníka v daném měsíci se sčítají. V případě více plátců mzdy pak exekuční orgán koordinuje, který z nich ponechá dlužníkovi nezabavitelnou částku, popřípadě jakou její část,“ uvádí Mlynarčík.

Jenže právě komunikaci s exekutory a komplikovanému srážení se chtějí zaměstnavatelé vyhnout – i to je důvod, proč jsou lidé v exekuci špatně zaměstnatelní. „V praxi špatně funguje srážení při souběhu několika příjmů. Je těžké správně najít a srazit nezabavitelnou částku, navíc každý exekutor to dělá jinak. Dosavadní problémy kolem zaměstnávání lidí v exekucích se tím ještě umocní,“ myslí si Hábl. U oddlužení, kde je insolvenční správce jen jeden a všechny informace se schází u něj, je podle experta situace jednodušší.

Pokud se ukáže, že nezaměstnaný tímto způsobem skrytě brigádničí, hrozí mu, že na tři měsíce vypadne z evidence úřadu práce. Bude si tak muset sám platit zdravotní pojištění. „Uchazeč o zaměstnání, který v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dohodu o provedení práce uzavře, nemůže být nadále veden v evidenci úřadu,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Martin Bušo.

Ti, kdo se chtějí na pracák teprve přihlásit, by si proto měli dát pozor, jestli jim z minulosti „nevisí“ u některého bývalého zaměstnavatele stále platná dohoda o provedení práce. Je třeba ji do osmi dní zrušit. „Úřad práce zajímá a bude zajímat samotné trvání či vznik dohody o provedení práce,“ dodává Bušo.

Zavedení evidence a také pojistného z podlimitních dohod o provedení práce má pomoci vládě zvýšit příjmy do státní pokladny. Podle odhadu Českého statistického úřadu z roku 2021 se na podlimitních dohodách vyplatilo pracovníkům 54 miliard korun – to představuje minimálně 450 tisíc dohod, ze kterých každý měsíc někdo dostává výplatu. Stát se takto připravuje odhadem o 15 miliard korun na pojistném.

Se změnami přišla vláda v rámci loni schváleného konsolidačního balíčku, nicméně úprava byla tak nešikovně napsaná, že zaměstnavatelé dopředu nevěděli, zda za konkrétního dohodáře budou nebo nebudou hradit pojistné. Po tlaku zejména Hospodářské komory byla ještě letos úprava novelizována a povinnost platit pojistné z podlimitních dohod se odložila o půl roku.

Od 1. ledna 2025 zaměstnavatelé a zaměstnanci budou odvádět sociální a zdravotní pojistné i z výdělků na dohodu nižších než 25 procent průměrné mzdy (tento limit příští rok vychází na 11 tisíc korun) a vyšších než 4500 korun. Výjimkou bude jediná podlimitní dohoda, takzvaně „oznámená“ nebo primární. U lidí s více dohodami tak bude záležet na tom, který z jejich zaměstnavatelů dohodu nahlásí jako první. Jen on tak bude moci ušetřit na pojistném.

Zdroj: www.hn.cz