Informoval o tom server Esondy.cz.

Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku se počet případů DPN z důvodu nemocí dýchací soustavy zvýšil o necelých 92 tisíc, což představuje nárůst o více než 65 procent. Za první letošní čtvrtletí se meziročně zvýšil i počet prostonaných dnů, bylo jich přes 16 milionů, tedy téměř o 700 tisíc více než za stejné období roku 2012, kdy ČSSZ evidovala 15 622 977 prostonaných dnů.

Největší meziroční nárůst zaznamenal Jihomoravský kraj, kde se počet prostonaných dnů zvýšil o 99 484 dnů. Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se zkrátila zhruba o šest dnů. Ke konci letošního března činila 37,66 dne, zatímco ve stejném období loňského roku 43,64 dne. Zkrácení průměrné délky trvání jednoho případu bylo zapříčiněno již zmiňovaným zvýšeným výskytem nemocí dýchací soustavy, které se obvykle vyznačují kratší dobou léčby.

Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu DPN – 45,38 dne – byla ve Zlínském kraji, nejkratší zůstává v Praze – 29,28 dne. ČSSZ evidovala k 31. březnu kvůli těmto onemocněním 232 465 ukončených případů DPN (z toho akutní infekce dýchacích cest a chřipka – 222 947 DPN) a 3579 619 prostonaných dnů. Průměrně trvala jedna DPN zapříčiněná nemocemi dýchací soustavy 15,40 dne.

Mezi další časté důvody DPN patřily v letošním prvním čtvrtletí také nemoci pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 60 974 případů DPN (z toho jen nemoci páteře – 41 252 DPN) a 4382 443 prostonaných dnů. Průměrná doba trvání jedné DPN u této diagnostické skupiny byla 71,87 dne a výrazně přesáhla celkový průměr (o 34,21 dnů).

Nejdéle trvala dočasná pracovní neschopnost při tuberkulóze (184,52 dne) a onkologických onemocněních (183,34 dne). Dočasná pracovní neschopnost z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí činila letos v prvním čtvrtletí u žen průměrně 103,96 dne.

V čem vidíte hlavní příčinu zvýšení počtu pracovních neschopností?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.