Zákon o ochraně oznamovatelů bude do právního řádu České republiky transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady(EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie. Transpoziční lhůta je stanovena do 17. prosince 2021. Přijetí zákona by tedy mělo být pro zákonodárce časovou prioritou. Návrh zákona již prošel prvním čtením v poslanecké sněmovně a projednáním ve výborech, následovat by mělo druhé čtení.

Co pro firmy znamená nová povinnost o ochraně oznamovatelů?

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci budou muset povinně vytvořit vnitřní oznamovací systém, do kterého budou moci osoby hlásit porušení práva Evropské unie nebo ČR a to dle návrhu zákona do 31.3.2022.

Tato povinnost se zavádí, aby oznamovatelé přestupků či trestných činů neměli strach z odvetných činů ze strany nadřízených nebo firmy jako celku. Ochrana spočívá v tom, že oznamovatel nesmí být např. propuštěn z pracovního poměru, přeložen nebo převeden na jiné místo, vyslán na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, zastrašován, nesmí mu být snížena mzda, změněna pracovní doba či být jinak diskriminován.

Oznamovat se může protiprávní jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku které porušuje právní předpis nebo předpis Evropské unie upravující oblasti uvedené v zákoně. Konkrétně jde o zadávání veřejných zakázek, hospodářskou soutěž, finanční služby, daně z příjmu právnických osob, předcházení legalizace výnosů trestné činnosti, veřejné zdraví, bezpečnost výrobků a dopravy, ochranu životního prostředí, bezpečnost potravin, ochranu spotřebitele, ochranu soukromí a osobních údajů, bezpečnost sítí a informačních systémů atd.

Na koho se ochrana vztahuje?

Ochrana se vztahuje na všechny oznamovatele, tedy nejen na zaměstnance včetně státních úředníků na celostátní a místní úrovni, ale i na akcionáře, členy statutárních orgánů, členy dozorčích rad, dobrovolníky a stážisty, uchazeče, současné a bývalé zaměstnance, zhotovitele a subdodavatele a také na kolegy a příbuzné oznamovatele.

V praxi to vypadá tak, že firma musí určit pověřenou osobu, která bude mít agendu ochrany oznamovatelů na starosti a vytvořit systém, který umožní oznámení ústně, písemně i osobně. Zároveň platí, že při řešení oznámené skutečnosti musí pověřená osoba zachovat anonymitu oznamovatele.

Zákon neříká konkrétně, jak musí oznamovací systém vypadat. Je nutné, aby zaměstnancům umožňoval případná oznámení předávat ústně, písemně či osobně – musí tedy kromě specializovaného pracovníka obsahovat více kanálů například telefonní linku, e-mail či schránku na dveřích kanceláře apod. Je potřeba dodržet, aby byl zaměstnanec, který se bude starat o tuto problematiku, nezávislý, protože navrhuje opatření k nápravě. Podnik ho musí v této problematice proškolit zajistit jeho zastupitelnost např. v době dovolených.

Termíny oznámení

O přijetí oznámení musí pověřená osoba informovat oznamovatele do 7 dnů. Důvodnost oznámení pak musí posoudit a vyrozumět o výsledku oznamovatele do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Zaměstnavatel je povinen vést a uchovávat 5 let v elektronické podobě evidenci o přijatých oznámeních – datum přijetí oznámení, jméno, datum narození a adresa oznamovatele, obsah oznámení, identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, datum ukončení posouzení a výsledek.

Jaké postihy hrozí fimě?

Zaměstnavatel se dopustí přestupku, např. pokud neochrání oznamovatele před odvetným opatřením, nevytvoří vnitřní oznamovací systém, neuveřejní požadované informace aj. Za přestupky hrozí pokuta ve výši až 1.000.000 Kč nebo 5% z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

WHISTLEBLOWING
Pískání na píšťalku. Anglický termín označující již od 60. let minulého století oznámení nezákonného nebo neetického jednání na pracovišti či v organizaci, přičemž oznamující zaměstnanec jedná v dobré víře, nesleduje vlastní prospěch a situaci zpravidla nemůže vyřešit interní cestou. Evropská směrnice o whistleblowingu tak zavádí mechanismy, které mají ochránit všechny, kteří veřejný zájem upřednostní před zaměstnaneckou loajalitou. V českém právním systému tak nová směrnice významně rozšíří význam a dopad trestního zákoníku, konkrétně § 368 zákona č. 40/2009 Sb., který již dnes vymezuje činy, jejichž neoznámení je trestné, například přijetí úplatku.

Jak se k whistleblowingu staví odbory

Českomoravská konfederace odborových svazů má za to, že legislativní řešení ochrany oznamovatelů neohrozí občany nepoctivé, naopak ohrozí občany poctivé. Navrhovaná právní úprava je podle ČMKOS v rozporu nejen s dosavadními principy trestního práva, ale i s principy právního státu. Kdokoliv, kdo bude chtít z nečestných pohnutek někoho poškodit, může oznámit jeho údajné protiprávní jednání a bude mu poskytnuta veškerá ochrana, zatímco ten, proti komu by oznámení směřovalo, by se musel velmi obtížně hájit. Nevinu nelze dokázat, dokázat lze pouze vinu. Ten, proti komu bude oznámení směřovat, bude podezřelým jen z důvodu podání oznámení, se všemi negativními dopady na jeho pověst, rodinu i pracovní uplatnění.

ČMKOS požadujeme, aby byly využívány důsledně dosavadní prostředky trestního práva (ve kterém už dnes existuje ochrana oznamovatele a svědka), a které jsou pro odhalování trestněprávního jednání dostačující. Tato úprava je dále dostatečně doplněna obecnou úpravou ochrany před diskriminací, existují relevantní předpisy pracovního práva a ustanovení na ochranu osobnosti, jichž se lze dovolávat. Na základě uvedeného ČMKOS Návrh zákona o ochraně oznamovatelů zásadně odmítá jako celek a požaduje, aby bylo odstoupeno od záměru právní úpravy ochrany oznamovatelů.

Svaz uspořádal šetření mezi firmami

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal krátké dotazníkové šetření mezi svými členy. Šetření se zúčastnilo 69 respondentů a vyplynulo z něj, že bezmála tři čtvrtiny dotazovaných nedisponují dostatečnými informacemi o povinnostech v rámci nového zákona o ochraně oznamovatel. Povědomí o této legislativní novince je tedy mezi zaměstnanci firem malé. Průzkum zároveň ukázal, že většina dotazovaných má zájem se dovzdělat.

O dalším vývoji v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů Vás budeme informovat na webových stránkách SocialniDialog.cz

-lhe-