Důsledkem globální snahy o snižování emisí skleníkových plynů bude pro Ústecký a Karlovarský kraj zánik jednoho z tradičních průmyslových odvětví, těžby a zpracování hnědého uhlí. Na ně jsou v současnosti vázány tisíce pracovních míst a velká část ekonomiky obou krajů. Tlak na rychlé omezení tohoto odvětví tak zcela reálně může způsobit zásadní ekonomickou i sociální destabilizací obou regionů. Ty přitom už dnes patří ke strukturálně nejpostiženějším nejen v celé České republice, ale i v měřítku celé Evropské unie.

Ve společném prohlášení poslanci a senátoři poukazují na skutečnost, že zatímco okolní státy aktivně řeší důsledky přechodu na nízkoemisní technologie, aby nedošlo k sociálním ani ekonomickým otřesům a aby byla zajištěna prosperita uhelných regionů i v budoucnosti, v České republice je této problematice věnována jen okrajová pozornost.

Poslanci a senátoři ve svém prohlášení společně poukazují na skutečnost, že stát získává miliardové příjmy z tohoto průmyslu, a to nejen formou běžných daní, ale také mimořádných poplatků například ve formě emisních povolenek. Podle zákonodárců je však nyní zcela nezbytné, aby se tyto prostředky začaly alespoň z části vracet zpět ve formě cílené podpory vzniku nových pracovních míst v hnědouhelných pánevních oblastech obou krajů.

Na podporu svých požadavků poslanci a senátoři připravili veřejnou petici nazvanou „Peníze z emisních povolenek zpátky do regionů“.

Iniciativu zákonodárců podporuje i Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. „Petiční iniciativu, stejně jako program RE:START podporujeme, protože uvedené regiony jsou ve velkých problémech a společně s Moravskoslezským krajem patří k nejpostiženějším a nejchudším krajům v Česku. Potýkají se s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Pracující v Karlovarském kraji mají nejnižší průměrný výdělek v zemi. Je to přímý důsledek utlumování dobývání hnědého uhlí. Zdálo by se, že je logické a spravedlivé, aby se miliardové finance vybrané v těchto regionech za emisní poplatky a poplatky za vydobytý nerost, nebo alespoň jejich část, vrátily do postižených regionů a byly použity k tvorbě nových pracovních míst a zlepšení života občanů,“ řekl předseda OS PHGN Jan Sábel.

„K iniciování zmíněné petice nás vedl problém, který se rýsuje nejen na Sokolovsku, ale celorepublikově. Jedná se o stálé snižování objemu těžeb uhlí, o útlum důlního průmyslu. My jsme v Sokolovském regionu připravovali takzvanou Chodovskou výzvu, která byla následně přepracována za účasti senátora Miroslava Balatky do petice a má za úkol nejen zaměstnancům Sokolovské uhelné, ale všem občanům obou regionů vysvětlit, co jsou emisní povolenky, kolik to stojí firmy, kolik peněz v důsledku toho odchází z regionu a kde tyto peníze končí. Pro představu, pouze ze Sokolovské uhelné odejde během čtyř let do státního rozpočtu osm miliard korun,“ upozorňuje předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka.

Zdroj: www.e-sondy.cz 

-lhe-