Třinácti řemeslníkům z různých koutů ČR se po pětiměsíčním přípravném kurzu podařilo u profesních zkoušek uspět. Nyní mohou požádat o výuční list, aniž by chodili tři roky do školy. Jedná se o nový způsob vzdělávání lidí. Podle Cechu kamnářů je to možnost, jak si vychovat kvalitní řemeslníky, když o denní kamnářské studium v současnosti nemají žáci základních škol zájem.

Přitom na trhu je poptávka po kvalitních kamnářích. Lidé znovu propadají romantickému kouzlu „honzovských“ kachlových kamen či si pořizují sporáky, pece na pečení chleba či pizzy.

„Lidé zjišťují, že teplo z kachlových kamen je nejzdravější. Jde o pohodové sálavé teplo, které je výborné pro alergiky a astmatiky, jelikož se při topení nepřepaluje prach,“ upozornil viceprezident Cechu kamnářů České republiky Pavel Baďura.

„Chceme, aby řemeslníci, v tomto případě kamnáři měli odbornou úroveň. Dnes totiž v kamnařině podniká kdekdo a zákaznici na to doplácejí nekvalitou a někdy i ohrožením zdraví či života,“ vysvětlil ředitel SŠSaD v Ostravě-Zábřehu Jan Štursa.

Dodal, že výuka kamnářů je velmi nákladná a bohužel současná mládež v regionu zatím nemá o toto řemeslo zájem. „Zájem ze strany deváťáků stále klesal, proto jsme v roce 2004 museli ustoupit od denního studia výuky žáků a pustili jsme se do rekvalifikačních kurzů,“ vysvětlil ředitel.

Podle Baďury je dnes v ČR 190 skutečně kvalitních kamnářů. „Přibývají i mladí lidé, ale většinou řemeslo převezmou po tátovi či po dědovi,“ upozornil Baďura s tím, že kamnář je mezi řemesly elita.

„Musí být nejen zručný a umět opracovat kovové věci, keramiku, izolační materiály, ale musí být i dobrý manažer a designér,“ dodal.

Chtěli byste se stát kamnáři?

Řekněte nám o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.