„Je třeba novelizovat zákon o inspekci práce a upravit zákony tak, aby byl doplněn nový správní delikt a přestupek na úseku soukromí ochrany zaměstnanců,“ uvedla ombudsmanka Šabatová.
„Není možné požadovat, aby si zaměstnanec nevyřídil e-mail z práce. Zaměstnavatel by neměl bezskrupulózně vstupovat do e-mailové schránky zaměstnance. Vše je otázkou míry,“ odvětila Šabatová na dotaz, jak se dívá jako ochránkyně práv na to, zda smí zaměstnavatel kontrolovat elektronickou poštu zaměstnance odesílanou z jeho firemní adresy.
V souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za loňský rok, kterou bude Šabatová obhajovat před poslanci a bude tak hájit práci svého předchůdce Pavla Varvařovského, se píše, že Úřad na ochranu osobních údajů může neoprávněný monitoring zaměstnanců sankcionovat jen tehdy, když jsou zaměstnanci sledování prostřednictvím techniky se záznamem, tedy kamerami.
Když jde o sledování v režimu on-line, tedy elektronické pošty, nemůže to nyní Úřad pro ochranu osobních údajů postihnout, stejně jako orgán inspekce práce. A právě proto nyní Šabatová politikům doporučuje změnu.
Mezi další změny, které nová veřejná ochránkyně práv navrhuje, je přesun důkazního břemene ve sporech o diskriminaci.
„Oběti diskriminaci nemají v současné době před soudem stejná procesní práva. Oběti diskriminace například z důvodu věku, zdravotního postižení či sexuální orientace mají složitější důkazní situaci a odrazuje je to od domáhání se svých práv u soudu,“ uvedla Šabatová. Zatím jsou v lepší pozici oběti rasové diskriminace. Důkazní břemeno by mělo být podle ombudsmanky ve všech případech diskriminace u soudu sdílené.
Domníváte se, že sledování zaměstnanců zaměstnavateli je v ČR rozšířené?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
