Ekonomickou situaci podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila navíc zhorší vládní reformy. Z toho důvodu na rozdíl od minulých let letos neposkytla svým členským odborovým organizacím směrná čísla, na základě kterých by měly vznášet v kolektivním vyjednávání požadavky na nárůst mezd. Odboráři ale požadují minimální růst mezd na úrovni inflace.
Vláda se podle odborů musí připravit na to, že ekonomika v příštím roce neporoste ani mírně, ale spíš se přiblíží nule nebo dokonce minusovým hodnotám. Za vším je prý šedá ekonomika, korupce, ale i vládní reformy, které podle odborářů nedokážou nastartovat ekonomiku správným směrem.
“Všichni víme, že nás postihne další vlna hospodářské krize, která bude mít dopad do výrobní sféry,” citovala ČT Zavadila. To je podle něj důvodem, proč nechají na úvaze jednotlivých organizací, aby dojednaly smlouvy podle aktuálního vývoje hospodářské situace v jednotlivých podnicích. Přitom inflace by podle odborů měla v příštím roce dosáhnout 3,5 procenta.
Podobný požadavek na nárůst mezd proto vznesou některé odborové svazy. Mezi nimi je například OS Kovo. „Budeme požadovat nárůst mezi třemi až 3,5 procenta,” prohlásil podle České televize jeho předseda Josef Středula. Pokud by byl nižší, došlo by podle něj k poklesu reálných mezd.
Navržené reformy podle Středuly způsobí ještě větší problémy v ekonomice. Odboráři soudí, že se ani v příštím roce nedá čekat optimistický vývoj situace. V řadě firem se totiž podle odborářů snižuje objem zakázek pro rok 2012, zejména pro jeho první část. A to může mít tragické důsledky, které se budou pohybovat od propouštění po přesun výroby. Kritice odborů tak neušly vládní záměry reforem. Vláda prý místo toho, aby využila stavebnictví a rozjela ekonomický růst, tak ještě přilila olej do ohně, když předložila návrh rozpočtu, u kterého dojde k dalšímu krácení stavebních investic do dopravní infrastruktury i bytové politiky. Zavadil podle ČT řekl, že se odbory chtějí sejít se zaměstnavateli a domluvit s nimi společný postup, kterým by vládu přiměly ke změnám například v daňové oblasti. Požadují například změny ve struktuře sazeb, zavedení daňové progrese a posílení přímých daní. Současně volají po auditu výdajů státu, který by zjistil, kde dochází ve veřejných rozpočtech k únikům peněz.
-red-