Nový výpočet penzí má posílit zásluhovost v důchodovém systému, a to zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Stanovení výše základní výměry důchodu bude vázáno na vývoj průměrné mzdy. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) k rozhodnutí sněmovny uvedl, že vláda novelu protlačila bez jakékoli snahy nalézt konsenzus. „Nezbývá než po příštích volbách tento sociálně necitlivý zákon nahradit normou, která bude spravedlivá a pro občany přijatelná,” citovala slova levicového senátora agentura ČTK. Opozice ani odbory na požadavek zajištění stability důchodového systému, kterou mají přinést právě navrhované změny, neslyší. Vyšší penze má podle nynější novely dostávat ve srovnání se současným stavem zhruba pětina lidí, kteří pobírají nad 36 000 korun měsíčně. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by se jim důchody měly zvýšit v průměru o dva procentní body. U desetiny lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u zbývajících 70 procent se sníží o jedno až tři procenta, tedy řádově o desetikoruny až stokoruny. Snižování má být zaváděno postupně, plně platit začne od roku 2015. Snížení by měla dorovnat valorizace, která má být nově automatická bez zásahu vlády.
Zvyšování věku pro odchod do důchodu, které horní komora parlamentu odmítla, vláda navrhla z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života. Týkat se bude žen narozených po roce 1955 a mužů narozených po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041. Podle agentury ČTK tak letošní čtyřicátníci budou odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.
Zákonodárci schválili i první část zdravotní reformy. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zvyšuje poplatek za den v nemocnici z 60 na 100 korun a umožňuje stanovení základní péče a nadstandardu, na který by si lidé připláceli. Hejtman Středočeského kraje David Rath ale v reakci na schválení zákona uvedl, že se kvůli obsahu novely obrátí na Ústavní soud.
Novela ruší zákaz připlácení za lepší péči. V Česku by se měl časem zavést zdravotnický standard, na který by měl pacient nárok ze zdravotního pojištění a za nadstandard by si připlácel. Platit se bude ovšem jen rozdíl mezi základem a konečnou cenou nadstandardního zákroku. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera to však rozhodně nepovede ke snížení současného standardu. Zákon kromě možnosti standardu a nadstandardu a vyššího poplatku za den v nemocnici počítá i s tím, že by si pacienti měli hradit léky do 50 korun a podpůrné léky, a to třeba na vysoký tlak. Nově by se naopak nemělo platit 30 korun za položku na receptu, ale za recept.
V reakci na změny v sociálních a zdravotních předpisech, oznámili předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) že se poradí, jak budou dál postupovat kvůli vládním reformám. Tato největší odborová centrála v zemi je kvůli chystaným reformním zákonům ve stávkové pohotovosti. Vládou připravované reformy podle mínění odborů zhorší život většiny lidí v Česku.
-pda-
