S financováním některých opatření by měly pomoci dotace z EU, cílem je zastavit propad českých žáků v mezinárodních srovnáních. Školské odbory na tiskové konferenci sice uvítaly snahu ministra ke zkvalitnění českého školství, ale vyjádřily obavu, aby se jeho vize neodehrávala především v teoretické rovině. Informoval o tom server Esondy.cz.
Podle premiéra Petra Nečase by ekonomika měla být založena na kvalitních lidech. Začít by se mělo už ve školkách, děti by měly být vedeny k zájmu o matematiku, technické a přírodovědné obory. Na zkvalitnění těchto předmětů na školách by prý měly jít dvě miliardy z EU.
„A právě v otázce financování tohoto projektu vidíme skryté problémy, které podle nás mohou bránit realizovat novou vizi ministra Fialy,“ neskrývá pochybnosti předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Podle Fialy by se měl změnit systém rozdělování peněz v regionálním školství. Cílem ministra je dosáhnout toho, aby státní příspěvky na žáky byly stejné v Plzni i v Ostravě. Nyní si zřizovatelé určují výši příspěvku sami, a děti z různých částí republiky tak nemají srovnatelné podmínky pro vzdělání. S tím souvisí i podpora znevýhodněných žáků.
Fiala chystá i kariérní řád učitelů, který by měl platit od roku 2015. Učitelům a ředitelům by také mělo ubýt administrativy. Ministerstvo prověřuje, jestli se některé vyhlášky a nařízení nedublují.
Odbory jsou k těmto slibům, s ohledem na dřívější zkušenosti, dost nedůvěřivé. Podle nich slibovaná změna financování prakticky znamená snižování výdajů na školství. „Podle rozpočtových kapitol počítá ministerstvo školství se snižováním výdajů na regionální školství a přímo řízené organizace. Pro letošní rok činí plánované výdaje přes 85 miliard korun, v roce 2014 téměř 81 miliard a v roce 2015 pouze 77 miliard korun,“ dokládá z rozpočtových kapitol na roky 2013 až 2015 předseda Dobšík.
„Případné snižování prostředků na vzdělávání by bylo pro regionální školství likvidační. Proto žádáme od vlády slib, že v příštím roce rozpočet na školství neklesne. Když jsme si dělali propočet na regionální školství, tak je to zhruba něco kolem čtyř miliard, které by měly ubýt v roce 2014. To znamená, že buď poklesne průměrný plat pedagogů o víc než 1000 až 1300 korun, u nepedagogů to může být 700 korun, anebo tedy dojde k masovému propouštění, což může být až 10 tisíc lidí, nebo kombinace obou přístupů,“ uvedla místopředsedkyně Markéta Vondráčková.
Vondráčková rovněž příliš nevěří záměru ministerstva ulehčit školám byrokratickou zátěž. Ta je podle ní čím dál větší. Přitom méně byrokracie, vyplňování různých dotazníků a tabulek, na které si některé školy najímají soukromé agentury, by znamenalo více času na výuku žáků. „Školy a učitelé jsou ze stále rostoucí byrokratické zátěže doslova znechuceny,“ uvedla Vondráčková.
Ke zkvalitnění výuky nepřispívá ani skutečnost, že na školní pomůcky je letos vyčleněná stejná částka jako v roce 2007. Přitom stále rostoucí daň z přidané hodnoty zdražila školní pomůcky pro žáky od roku 2007 několikanásobně.
Podle školských odborů je nová vize ministra Fialy sice potřebná, ale chybí jedna podstatná informace – kde na její realizaci ministr sežene finanční prostředky.
Návrhy na rozdělení peněz pro následující rok se objevují zhruba ke konci prvního pololetí. Školské odbory proto s předstihem upozorňují na možné slabiny vize 10 kroků ke kvalitnímu školství. Nevěří tomu, že by ministr financí vyšel ministru Fialovi vstříc a uvolnil finance navíc na rozpočtovou kapitolu školství, konkrétně na regionální školství. Odbory proto nežádají jako tradičně peníze na školství navýšit, ale alespoň už je nesnižovat, jak je plánováno na léta 2013–2015.
Věříte ministrovi školství, že se mu podaří zkvalitnit regionální školství?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.