Podle vedoucího právního a sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Víta Samka byla typickým příkladem silového řešení příprava občanského zákoníku. Vláda, konkrétně ministr Jiří Pospíšil, jeho přípravu neprojednávali se sociálními partnery a tomu i odpovídá výsledek. Například hrozilo, že se od 1. ledna 2014, kdy zákoník začne platit, stanou z odborových organizací a organizací zaměstnavatelů spolky, čímž by došlo k porušení základního demokratického principu o svobodě sdružování.

Česká republika by se nevyhnula sankcím, protože by došlo k porušení mezinárodních úmluv. Díky tlaku odborů a zaměstnavatelů došlo k nápravě a odborové a zaměstnavatelské organizace zůstanou i po 1. lednu příštího roku autonomními organizacemi. Autoři se v občanském zákoníku snažili omezit práva odborů a zrušit zákoník práce, ale tomu dokázaly odbory zabránit, napsal dále server Esondy.cz.

I z toho důvodu budeme chtít oslovit novou vládu bezprostředně po jejím jmenování a jednat s ní o přípravě jejího programového prohlášení, ve kterém by se měly objevit i priority odborů a zaměstnavatelů. Nečasova vláda odbývala na tripartitě požadavky odborů a zaměstnavatelů opakovanou výmluvou, že nejsou v souladu s jejím programovým prohlášením, a proto je nemůže akceptovat. Přitom o programu vlády se sociálními partnery vůbec nejednala,“ řekl Vít Samek.

Požadavky na budoucí vládu odbory zveřejnily již v říjnu letošního roku. Budou například žádat obnovení konstruktivního sociálního dialogu a podporu státu kolektivnímu vyjednávání. Budou požadovat zrušení asociálních reforem předchozí vlády; boj proti korupci, daňovým únikům, praní špinavých peněz a lichvě; podporu ekonomiky, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti; boj proti nezaměstnanosti a chudobě.

Budeme požadovat, aby nová vláda ještě urychleně svolala jednání tripartity a na něm sdělila svůj postoj k požadavkům odborů a zaměstnavatelů,“ doplnil Vít Samek.

Sociální dialog se neodehrává pouze na tripartitě, ale je stejně důležitý a nepostradatelný i na regionální a podnikové úrovni,“ navázala místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová.

V Česku nemají mnozí zaměstnanci a veřejnost dostatečné informace o existenci a zejména významu sociálního dialogu. Nedostatek znalostí z oblasti pracovněprávních vztahů a nízké povědomí o významu sociálního dialogu má velmi často za následek potlačování nejen práv pracujících a důstojné práce, ale také k narušování práva na sociální dialog. Proto jsme před rokem vstoupili do projektu Posílení sociálního dialogu pro všechny zaměstnance – Důstojná práce – Česká republika. Partnerem tohoto projektu je Norská konfederace odborových svazů a je financován z Norských fondů,“ pokračovala Radka Sokolová, která je vedoucí tohoto projektu.

Jeho cílem je změnit ve třech vybraných regionech ČR, Moravskoslezském, Plzeňském a Královéhradeckém kraji tento stav, který je v rozporu s požadavky a praxí Evropské unie v této oblasti. Posilování sociálního dialogu je důležité zejména v organizacích, kde nepůsobí odborová organizace. Po roce máme dobré zkušenosti, když jsme přímo v regionech uspořádali jednání a semináře o problematice zdravotnictví, školství a dopravy. Jarní semináře budou zaměřeny na problematiku občanského zákoníku. Zástupci regionů, státní správa, zaměstnavatelé i odbory vyjádřili přání v těchto setkáních pokračovat,“ doplnila.

Jaký máte názor na úroveň sociálního dialogu v České republice?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.