Benefity nabízí téměř všechny oslovené společnosti. V průměru se jedná o 10 benefitů, nabídku ale ovlivňuje velikost firmy. Nejoblíbenějšími benefity jsou mobilní telefony, které poskytuje 87 % firem, vzdělávání (85 %), pitný režim a stravenky (82 %).

Zaměstnanecké benefity mohou sloužit jako indikátor stavu ekonomiky. Podle mne lze dnešní stav ekonomiky označit za stagnaci s výhledem na oživení na přelomu let 2013 a 2014,“ řekl viceprezident SP ČR Radek Špicar.

Situace se podle průzkumu zlepšila jen u 24 % firem, ke zlepšení došlo zejména u podniků s vyšším počtem zaměstnanců. Podle portálu Esondy.cz tomu napomáhá i přístup odborů, které v kolektivním vyjednávání preferují před růstem mezd zachování zaměstnanosti.

71 % firem se zhoršenou ekonomickou situací sice nezvýší zaměstnancům mzdy, ale jen 36 % firem bude propouštět. Naopak polovina společností, kterým se zlepšila ekonomická situace, zvýší mzdy a přijme nové zaměstnance bez omezení délky kontraktu.

Růst objemu benefitů i v čase krize je podle Špicara způsoben snahou zejména větších průmyslových firem udržet si kvalifikované zaměstnance. Po odeznění krize by firmy propuštěné zaměstnance těžko získaly zpět, protože je o ně na pracovním trhu nouze. Zejména průmysl, který je tahounem české ekonomiky, dlouhodobě zápasí s nedostatkem technicky kvalifikovaných pracovníků.

Ekonomická situace společnosti i firem má vliv na strukturu benefitů. Prudký růst zaznamenalo zejména vzdělávání zaměstnanců, služební automobil, životní pojištění a jednorázové odměny,“ uvedl viceprezident Špicar.

I přes negativní kampaň a pokusy exministra financí Miroslava Kalouska o likvidaci stravenek, patří tento benefit mezi zaměstnanci stále mezi nejoblíbenější a zaznamenal rovněž růst.

Od letošního ledna mají Češi v rámci změny penzijního systému možnost dobrovolného spoření na důchod v důchodových fondech penzijních společností. Se zájmem zaměstnanců o vstup do II. pilíře se však setkala pouze pětina firem, a to většinou u méně než 5 % zaměstnanců.

Penzijní připojištění patřilo po mnoho let k benefitům, jejichž popularita rostla. Letos jsme poprvé zaznamenali pokles. Pojistné produkty jsou však již nedílnou součástí nabídky firem a zájem se tak od zajištění na penzi přesunul k ochraně života před nepředvídatelnými událostmi a vytváření rezerv,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka Employee Benefits ING Pojišťovny Kateřina Štěrbová.

To se týká především životního pojištění, které zaznamenalo v meziročním srovnání desetiprocentní nárůst. Aktuálně na něj v rámci nabídky zaměstnaneckých benefitů přispívá 53 % společností.

Podle Radka Špicara je nezájem firem a zaměstnanců o II. důchodový pilíř především důsledkem negativní kampaně ze strany vlády a úřadů, které nedokázaly vysvětlit, v čem vlastně spočívá výhoda II. pilíře. Výsledkem je neuvěřitelný chaos a z toho logicky vyplývající nezájem.

Lidé chápou, že se na stáří musí zajistit a proto volí jako nejspolehlivější formu právě penzijní připojištění. Paradoxně zmatky kolem II. pilíře napomohly III. pilíři, kam už vstoupilo kolem 5 milionů klientů, kterým na připojištění přispívají kromě státu i zaměstnavatelé,“ uvedla ředitelka Štěrbová.

Vedle stálých výhod české firmy začínají svým zaměstnancům nabízet i méně tradiční benefity. Meziročně tak například vzrostla nabídka příspěvků na kulturu z 33 % na 41 %. Do nabídky se ale dostávají i benefity související s legislativními změnami, například lékařské prohlídky.

Hitem se stávají takzvané sick days, neboli dny volna, které si zaměstnanci neodečítají z dovolené a zároveň jim umožní nevybírat si nemocenskou. Tento benefit u nás využívá již třetina firem,“ poznamenal Radek Špicar a uzavřel: „Jistě zajímavý je trend nárůstu počtu firem, které poskytují svým zaměstnancům 13. plat. Jejich 39procentní podíl koresponduje se stejným 39procentním podílem firem, které podle našeho červnového konjunkturálního zjištění letos očekávají nárůst zakázek.“

Co si myslíte o zaměstnaneckých benefitech?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.