Jak to dopadá, když se Sobotkova vláda rozhodne pomoci podnikatelům a obstarat jim pracovní sílu ze zahraničí? Fiaskem – nastaví podmínky tak, že o takovou pomoc skoro nikdo nestojí.

Přesně 69 žádostí – o tolik Ukrajinců si v rámci pilotního projektu na dovoz vysokoškolsky vzdělaných pracovníků požádalo 46 českých firem. Kvóta, kterou vláda nastavila na dovoz 500 zaměstnanců ročně, se tak naplnila jen z necelých čtrnácti procent.

Vláda kvůli tomu minulý týden zmírnila některé podmínky – například minimální mzda pro dovezené specialisty nemusí být 38 tisíc, stačí průměrná mzda v oboru v daném kraji. A výslovně rozšiřuje projekt o zdravotnické profese.

Proč firmy o takovou pomoc nestály, je prosté – vláda nevyslyšela jejich skutečné potřeby. „Nešlo nám primárně o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu – tam potřebujeme desítky, možná nízké stovky ročně, ale o ty středně a níže kvalifikované, tam je nedostatek úplně fatální,“ vysvětluje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků ČR.

S ekonomickým růstem přibyly firmám zakázky a potřebovaly by rozšířit výrobu a nabrat další lidi. Podle průzkumu, který Hospodářská komora ČR letos dělala mezi svými členy, by byly fabriky schopné pojmout 25 až 30 tisíc lidí z ciziny.

Zaměstnání v Česku aktuálně hledá necelých 400 tisíc lidí, z toho 170 tisíc déle než rok. Ale mezi nimi si české firmy na 130 tisíc volných pracovních míst nejsou schopny vybrat.

Máme velké problémy získat kvalitní nově vyučené dělníky – nejsou učňovské školy, velké procento lidí jde na střední školu s maturitou, nezískávají manuální zručnost,“ říká Jiří Belinger, spolumajitel nymburské firmy Vari, výrobce malé zemědělské a zahradní techniky. Na sezonu proto přes agenturu zaměstnává deset Ukrajinců. Ani agentura podle něj nedokáže uspokojit všechny zájemce.

Zakletý VisaPoint

Získat požadované zaměstnance z osvědčených zemí jako Ukrajina, Mongolsko nebo Vietnam běžnou cestou je totiž dnes oříšek. Spekuluje se o tom, že s termíny na pohovor na českých ambasádách se kšeftuje. On-line systém VisaPoint, který slouží k přihlašování se k pohovorům na ambasádách v těchto zemích, nezná jinou hlášku než „Omlouváme se, ale žádné termíny pohovorů nejsou momentálně k dispozici“.

Čeští zaměstnavatelé, kterým se v těchto zemích již podařilo najít vhodné pracovníky ochotné přesunout se za prací do Česka, je sem nemají jak legálně dostat. To byl také motiv, proč loni v listopadu vláda odstartovala pilotní projekt „Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny“. Tím se měli zaměstnavatelé vyhnout problematickému VisaPointu, protože termíny na pohovor pro předvybrané zaměstnance se udělují jinou cestou.

Háček je v tom, že vývojářů softwaru, techniků, projektantů a konstruktérů a zubních lékařů firmy moc nepotřebují.

Mnohem víc by potřebovaly řemeslníky, zkušené stavební dělníky a řidiče, obráběče, svářeče, nástrojaře, elektrikáře a další manuální, nicméně odborné profese. Ministerstva proto vypracovala návrh na rozšíření projektu o pět tisíc Ukrajinců z těchto pracovních kategorií. Jenže vláda ho neschválila.

Minulý týden pouze schválila rozšíření počtu úředníků na zastupitelském úřadě ve Lvově, kteří budou zpracovávat žádosti uchazečů přicházející přes VisaPoint. „Tito konzulární referenti budou moci zpracovat až o pět tisíc žádostí o pobytová oprávnění ročně více,“ uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu, jež je spolugestorem projektu. „Tímto krokem se pouze zvýší korupční potenciál v rámci VisaPointu na Ukrajině,“ reagovala na nárůst úředníků Hospodářská komora ČR.

Lidé z Ukrajiny jsou rentabilnější, chválí firmy

Přijímání cizinců ze třetích zemí ve velkém se pochopitelně nelíbí odborům. Bojí se, že budou kazit cenu práce. Podle předsedy odborového svazu ČMKOS Josefa Středuly české firmy nechtějí českým nezaměstnaným nabídnout dostatečně vysoké mzdy, aby je přilákaly.

Spekulují na nižší cenu práce, kterou akceptují cizinci,“ myslí si Středula. Po třiceti dnech, kdy musí česká firma volnou pozici inzerovat na úřadě práce, se na pozici za 10 až 14 tisíc korun hrubého zpravidla nikdo nepřihlásí. Firma pak může na místo najmout cizince.

Podle zaměstnavatelů za situaci mohou zčásti i vysoké sociální dávky. „Nedostatek lidí vznikl i proto, že máme velmi rozevřenou sociální náruč,“ říká Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory ČR.

Čeští zaměstnavatelé si Ukrajince zpravidla nemohou vynachválit. „Jsou pro nás rentabilnější, překonávají Čechy pracovním nasazením, chtějí si vydělat, dělají přesčasy, o sobotách nebo přeplňují normy,“ říká Belinger. Podle něj platí jeho firma všem agenturním zaměstnancům stejně – českým i zahraničním.

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-