Podle listu Hospodářské noviny (HN) to vyplývá z prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který potvrdil, že statutární zástupci společností, tedy jednatelé či členové představenstev, nesmějí být ve firmě zároveň zaměstnáni na postech se srovnatelnou náplní, například jako ředitelé.

Podobná judikatura již v Česku existovala, ale NSS ji poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. Podle soudu nelze působit ve společnosti jako statutární orgán a tytéž činnosti vykonávat na základě pracovního poměru. Mnoho českých firem ale tímto způsobem funguje.

List uvedl, že soud v klíčovém rozsudku z prosince 2010 rozhodl, že Česká správa sociálního zabezpečení správně nevyplatila jednateli společnosti nemocenskou. Na tu měl mít nárok jako zaměstnanec, podle soudu se jím však z hlediska práva ani stát nemohl. Proto neměl nárok na pobírání nemocenské. Jenže takový výklad může znamenat pro fungování českých firem fatální následky. Hrozí totiž, že řada smluv, které lidé se souběhem funkcí podepsali, je neplatná. Problémem navíc není jen uznání výše nemocenské nebo započtení odpracované doby do vzorce výpočtu penze, ale řada daňových potíží. Hospodářské noviny například upozorňují na to, že finanční úřady mohou platby mezd šéfům firem díky rozhodnutí NSS nově označit za daňově neuznatelný náklad. Firmy by tak musely doplácet daně z příjmů právnických osob v období tří let od konce zdaňovacího období.

-pda-