Informoval o tom server Aktuálně.cz.

Odborům vadí především nejistota zaměstnanců ohledně jejich pracovních míst i negativní hodnocení jejich práce.

Odbory již vedení zaslaly dopis se svým stanoviskem, další kroky se tak nyní budou odvíjet od jeho reakce. Kromě něj by měla Foglová obdržet také otevřenou výzvu od Platformy evropské paměti a svědomí, která po ní požaduje vysvětlení jejího podnikání v 90. letech.

Podle místopředsedy odborů Miroslava Vodrážky jsou zaměstnanci již několik měsíců terčem nevybíravých útoků a dehonestace, bez ohledu na to, zda je jejich práce odborného nebo technického charakteru.

K útokům se podle něj přidala právě i Foglová, která „zohledňuje jen tendenční a negativní hodnocení zaměstnanců“. Její nová koncepce je tak podle něj jen zástěrkou k „demontaci sociálních práv zaměstnanců“.

Kroky Foglové tak podle odborů vedou k obavám, že zaměstnanci o svá místa přijdou. Například tím, že Foglová zvažuje změnit průběh digitalizace a převést ho na jinou složku státu, by tak mohlo přijít o práci až 40 lidí.

Podle Vodrážky chce také zrušit ediční odbor s 17 zaměstnanci. “Jedná se o hrubé porušení kolektivní smlouvy a zákoníku práce,“ dodal Vodrážka.

Mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček však v České televizi řekl, že vyhlášení stávkové pohotovosti je jen mediální bublinou. „Tady to na stávku nevypadá a nepředpokládám, že by se do ní někdo zapojil. Pracují tu vědci, kteří chtějí jen pracovat,“ dodal.

V rámci ÚSTR existují dvě odborové organizace. Nezávislá odborová organizace, která nyní vyhlásila pohotovost, vznikla v roce 2000 v reakci na odbory původní. Na nich jim vadila „netransparentnost a politikaření“.

Druhá organizace s postupem rady ÚSTR i Foglové souhlasí. Foglová bude muset kromě jednání s odbory řešit také odpověď na dopis od Platformy evropské paměti a svědomí, které ji vyzývá k vysvětlení jejího podnikání v 90. letech.

Podle Neely Winkelmanové z platformy si Foglová v roce 1994 založila se svým manželem Vladimírem Piskořem firmu, která se měla zabývat vydáváním literatury a propagační činností. V roce 1996 poskytla podle platformy tato firma ODS půjčku 20 milionů. O šest let později pak byl na společnost uvalen konkurz, který byl ale záhy pro nedostatek konkurzní podstaty zrušen.

„Vzhledem k tomu, že ÚSTR má vysoké požadavky na morální status ředitele, žádáme vysvětlení tohoto podnikání,“ dodala Winkelmanová.

Jaký máte názor na situaci v ÚSTR?

Řekněte nám ho pod tímto článkem nebo na Facebooku.