Novinka, kterou ministerstvo prezentovalo před dvěma měsíci a naostro na ni přejde při hodnocení lednové nezaměstnanosti, však nepřináší sjednocení dosavadních ukazatelů. I nadále tak budou dva různé tuzemské úřady „vyrábět“ dvě zcela odlišné statistiky. Analytici a ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz změnu kritizují. Považují ji za český unikát, který neodpovídá ekonomické definici nezaměstnanosti a jako každá změna navíc znesnadní sledování dlouhodobých trendů.

Ministerstvo připouští, že cílem nového systému není ušetřit peníze za tvorbu odlišných statistik ani sjednotit dosavadní výpočet s unijní metodikou, přestože i dosud podle pravidel Eurostatu vycházela česká nezaměstnanost nižší než podle údajů ministerstva.

Zatímco podle dosavadní ministerské metodiky dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 9,4 procenta, podle metodiky Eurostatu to bylo 7,2 procenta. A podle nové metodiky, na niž nyní přechází české ministerstvo, jde o 7,4 procenta.

Hlavním cílem je získat lepší data z regionů a usnadnit tak práci při popisu situace v Česku, vysvětlují tuzemští úředníci.

Registrovaná míra nezaměstnanosti, kterou ministerstvo dosud zveřejňovalo každý měsíc, vyjadřovala podíl registrovaných uchazečů na úřadech práce na ekonomicky aktivních osobách (ty zahrnují jak zaměstnané, tak nezaměstnané osoby, nikoli však ekonomicky neaktivní).

Nový ukazatel nazvaný „podíl nezaměstnaných osob“, bude vyjadřovat podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel ve věku od 15 do 64 let. Do jmenovatele tedy započte i nepracující lidi, kteří nejsou registrováni na úřadu práce. Nový ukazatel je tedy logicky nižší než dosavadní míra nezaměstnanosti – počet registrovaných uchazečů o práci se bude dělit větším počtem osob.

Pro přesnost dodejme, že dosavadní ani nový ukazatel nepřihlíží k tomu, kolik z registrovaných uchazečů má nárok na podporu v nezaměstnanosti – počítá tedy všechny. Častým omylem totiž je, že mezi oficiálně nezaměstnané se počítají jen čerství uchazeči, kteří ještě nepřišli o podporu, nikoliv tedy například dlouhodobě nezaměstnaní.

Nová data mají být nyní dostupná s rozlišením nezaměstnaných podle pohlaví až do úrovně obcí. Sloužit mají pouze pro vnitrostátní účely, například ke srovnání regionů mezi sebou. Jedním z hlavních cílů pak má být – tak jako dosud – hodnocení politiky zaměstnanosti vyplývající z české legislativy, tedy typicky dopad nastavených pravidel pro podporu a různé pobídky.

Podle mluvčí MPSV ŠtěpánkyFilipové využijí nová data kromě ministerstva také další orgány státní a veřejné správy i jiné instituce. Data o nezaměstnanosti zveřejňuje nezávisle na ministerstvu také Český statistický úřad (ČSÚ). V jeho případě jde pouze o čtvrtletní údaje. A zjednodušeně řečeno nevycházejí ze statistik úřadů práce, ale z průzkumu na náhodně vybraném vzorku domácností.

Takzvané výběrové šetření pracovních sil provádí ČSÚ každé čtvrtletí na vzorku zhruba 25 tisíc domácností na území celé republiky, zhruba 50 tisíc je starších patnácti let. Metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce a metodickým doporučením Eurostatu. Nevýhodou tohoto průzkumu, jehož výsledky pak Česko posílá do Evropské unie, je nedostatečné rozlišení podle regionů.

Věříte statistikám o míře nezaměstnanosti v České republice?

Povězte nám o tom pod tímto článkem nebo na Facebooku.