Trh práce aktuálně ovlivňují, kromě dlouhodobě vysokého zájmu zaměstnavatelů o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky, zejména sezónní činnosti. A to hlavně ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství, v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v cestovním ruchu, v pohostinství, prodeji a ve službách. Tyto práce poběží i v následujících měsících.

„V letní sezóně a také při vysokém počtu míst v průmyslu klesá počet nezaměstnaných mužů, meziměsíčně o 3 000. Máme stále jednu z nejnižších nezaměstnaností v rámci celé Evropské unie, ale nesmíme usnout na vavřínech. Pracovní trh se neustále vyvíjí a mnoho pracovních profesí se nejen postupem digitalizace rychle mění. Zároveň mnohdy rostou požadavky kladené na pracovníky. Lidé by se proto neměli přestat vzdělávat a měli by využít každou možnost, jak si prohloubit znalosti nebo vylepšit kvalifikaci. Léto je ideální doba, kdy mohou skrz web jsemvkurzu.cz získat zejména digitální dovednosti, které pak hned uplatní,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

„Znovu je potřeba poděkovat zejména firmám, které dávají práci lidem. Díky tomu je nezaměstnanost tak nízká, což je výborná zpráva pro naši zemi,“ dodává ministr. Trh práce mohou i přes aktuální stabilizaci nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny, a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

„V době nejistoty se zaměstnanci zcela logicky nechtějí pouštět do hazardu se zaměstnáním a setrvávají na svých pozicích. To paradoxně může přinášet problémy zaměstnancům i zaměstnavatelům,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.

Pokud jde o letní brigády, zaměstnavatelé většinou hledají krátkodobé pracovníky prostřednictvím inzerce, pracovních portálů, sociálních sítí nebo přes své stálé zaměstnance. Prostřednictvím ÚP ČR nabízejí „brigádnická“ místa v menší míře, např. pro pomocné síly v pohostinství, gastronomii, prodejnách, pomocníky ve výrobě, uklízeče, v rekreačních resortech (pro pokojské, číšníky, servírky), případně na koupalištích, obsluhu stánkového prodeje, v lesnictví či zahradnictví. V některých regionech se objevují pozice ve strojírenství.

„Zpátky ke 4 % nezaměstnanosti bychom se měli dostávat až v příchodem zimy a ukončováním stavebních a sezónních prací. Do té doby se může nezaměstnanost dostat ještě ke 3 %. Vysoká inflace, válka na Ukrajině, zadlužení státu, obava o zaplacené složenky v domácnosti a přicházející zima budou hlavními argumenty, proč si Češi budou chtít udržet stávající práci a neexperimentovat na trhu práce,“ uvádí Tomáš Volf, hlavní analytik Citfin.

„Rizikem pro o něco citelnější růst nezaměstnanosti ve druhé polovině roku je výraznější propouštění v průmyslu v případě, že bude pokračovat pokles nových zakázek. Nižší ochotu nabírat nové pracovníky však v posledních měsících hlásí i sektor služeb (opírám se o výsledky konjunkturálních průzkumů). Důležité tak výsledně bude to, zda ve druhé polovině roku dojde k alespoň mírnému oživení ekonomiky nebo bude pokračovat stagnace ve smyslu nulového mezikvartálního růstu HDP,“ říká Miroslav Novák, analytik z Akcenta CZ.

„Dramatický pokles českých reálných mezd byl vůbec nejintenzivnější v rámci zemí OECD. Zatímco prodejní ceny zboží a služeb v Česku v uplynulé době dramaticky rostly, mzdy zaměstnanců tohoto tempa zdaleka nedosahovaly a jejich práce se tak de facto stala relativně „levnou“, což udržuje vysokou zaměstnanost, uvádí Vít Hradil,“ uvádí hlavní ekonom Cyrrus.

„Pro budoucnost českých firem a celé české ekonomiky je zásadní, aby česká vláda umožnila firmám přijímat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, vytvořila podmínky, aby cizinci, včetně ukrajinských pracovníků, mohli dlouhodobě pracovat pro české firmy. Stejně nezbytná je podpora růstu pracovních pozic na částečné úvazky a vytvoření prostředí pro udržení zaměstnanců 55+. Pokud k tomu nedojde, budeme mít do budoucna velké problémy,“ varuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červnu v Ústeckém (5,3 %) a Moravskoslezském kraji (4,7 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni, což je dlouhodobý stav nezaměstnanosti v těchto regionech. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v kraji Jihočeském (2,4 %), v kraji Zlínském, Kraji Vysočina a Pardubickém (shodně 2,5 %).

Meziročně se situace nejvíce změnila na Pardubicku, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červnu 2022 o 0,4 p. b. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci června v okrese Praha-východ a Pelhřimov (shodně 1,5 %) a Praha-západ (1,6 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,1 %), Most (6,8 %) a Chomutov (6,2 %).

Noví a umístění uchazeči o zaměstnání

Během června se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 31 568 lidí. To je meziměsíčně méně o 1 136 osob (o 3,5 %) a meziročně více o 717 (o 2,3 %) uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 180) a Středočeský kraj (3 654). Naopak nejméně kraj Karlovarský (995).

Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 555) a nejméně v okrese Prachatice (122). O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu a velkoobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání, zdravotní péče nebo výroby strojů, zařízení a motorových vozidel.

Naopak z evidence odešlo celkem 35 669 uchazečů, tj. o 4 825 osob méně než v předchozím měsíci a o 659 více než v červnu 2022. Novou práci získalo 22 240 lidí. Řada z nich našla uplatnění například v malo a velkoobchodu, ve veřejné správě, ve zdravotnictví, ve výrobě kovových konstrukcí a ve stravování a v pohostinství.

Informace o vývoji nezaměstnanosti jsou zveřejněny na webu MPSV.

Zdroj: www.businessinfo.cz