V lednu 2024 narostla nezaměstnanost v Česku oproti loňskému prosinci o tři desetiny procentního bodu na čtyři procenta. Loni v lednu bylo bez práce 3,9 procenta Čechů. Bez zaměstnání je aktuálně zhruba 296 tisíc lidí.

Míra nezaměstnanosti je v Česku nejvyšší za uplynulé tři roky. „Pokud nebereme v úvahu dobu covidové pandemie, je nyní nejvyšší za takřka sedm let,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Statistiky zveřejnil Úřad práce ČR. Česko bylo v Evropské unii dlouho premiantem, nyní je na druhé pozici za Maltou. Podle dat Eurostatu je aktuálně nezaměstnanost v ČR na 2,8 %, průměr EU je necelých 6 procent. Metodika Eurostatu je nicméně od té české dlouhodobě odlišná.

Ekonomové předpokládají, že nezaměstnanost už v dalších měsících neporoste, lednová čísla jsou podle nich částečně způsobená sezonními vlivy.

Změna: Uchazečů o práci je víc než volných míst

To, co se v posledních měsících v Česku změnilo, je vyšší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, přesahující po letech počet volných pracovních míst.

V lednu se podle ÚP ČR nicméně ve statistikách naplno projevil efekt nového roku. Do evidence Úřadu práce ČR se hlásili lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, ale také živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.

Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem převážně o technické a dělnické profese. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících a napříč celým odvětvím dopravy jsou v Česku trvale nedostatkovou profesí řidiči.

„Nový rok s sebou vždy přináší změnu práce u řady lidí, což lednový mírný nárůst počtu nezaměstnaných potvrzuje. Pokud jde o nezaměstnanost, stále se držíme na nejnižších úrovních v rámci celé Evropské unie. To platí dlouhodobě a ukazuje to, že naše firmy jsou v tvorbě nových pracovních příležitostí velmi efektivní,“ domnívá se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Trh práce se pomalu ochlazuje

Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof nicméně připustil, že lednové statistiky naznačují, že se trh práce v České republice začíná měnit.

„Vracíme se k situaci, na kterou u nás za posledních šest let nejsme zvyklí. Druhý měsíc po sobě máme v evidenci Úřadu práce více uchazečů o zaměstnání, než je celkový počet evidovaných volných pracovních míst. Naposledy jsme dva měsíce v řadě takovou negativní bilanci zažili na začátku roku 2018. Současná situace sice odráží sezonní vlivy, ale i tak ji vnímáme jako důležitý signál, který nechceme podcenit,“ říká Krištof.

Bez práce jsou také mnozí Ukrajinci, kteří k nám utekli před ruskou agresí.  Podle dostupných zdrojů získalo v České republice od vypuknutí konfliktu do konce května 2023 práci více než 370 tisíc obyvatel Ukrajiny s dočasnou ochranou (zhruba tři čtvrtiny z nich jsou ženy). Někteří se nicméně vrátili zpět domů nebo už ze zaměstnání odešli.

Vedou tradičně nejohroženější okresy

Největší míru nezaměstnanosti hlásí tradičně okresy Karviná (8,3 %), Bruntál (7,8) a Most (7,5), nejnižší nezaměstnanost naopak zůstává v okresech Praha-východ (1,5), Praha-západ (1,7) a Pelhřimov (2,1).

Ke konci předchozího měsíce pracovalo na území ČR 117 204 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Podle Úřadu práce ČR byli nejčastěji zaměstnáni jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali pracovní sílu, kterou nutně potřebují.

Úleva? Signály z podniků naznačovaly vyšší nezaměstnanost

Přestože se neděje nic dramatického, je letošní lednový nárůst mírně vyšší, než je v Česku obvyklé. „Mírné ochlazování tuzemského pracovního trhu je patrné i na počtu volných pracovních míst, kterých je nejméně od března 2018 a také počtu registrovaných uchazečů, kterých je při odhlédnutí od pandemického období nejvíce od srpna 2017,“ připomíná analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Hradil ale hodnotí lednová data spíše jako úlevu, protože signály z firemní sféry – speciálně pak z průmyslového sektoru – podle něj naznačovaly vyšší růst nezaměstnanosti.

„Konkrétně v průmyslu, ale například i ve stavebnictví, reportují podniky úmysl omezovat zaměstnanost nepřetržitě již od podzimu 2022, ovšem na úřadech práce to naštěstí prozatím není příliš vidět. Tuzemský pracovní trh tak evidentně do aktuálního slabého ekonomického období vstupoval tak přehřátý, že je schopen bez problémů absorbovat i případné menší epizody propouštění,“ doplňuje Hradil.

V roce 2024 by měla být podle jeho slov nezaměstnanost o něco vyšší než loni – celoročně zhruba 3,8 procenta.

Ekonomická stagnace z loňského roku se již třetí měsíc v řadě promítá do čísel z trhu práce,“ připouští ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Uvedené trendy podle něj ovšem neznamenají, že by se trh práce stával zásadním problémem české ekonomiky.

„Spíše naopak. Volných pracovních míst je ve většině regionů nadále dostatek a nová vznikají. Na trhu práce dochází ke zvýšeným pohybům, což je v zásadě zdravý vývoj. I když přetrvává nedostatek pracovních sil v některých oborech, obecně pociťují zaměstnavatelé menší problémy než dřív s obsazováním volných pozic,“ sděluje ekonom.

Podle Sobíška bude lednová nezaměstnanost nejvyšší. V dalších měsících začne lidí bez práce ubývat a zvýší se poptávka pro pracovní síle. „Poptávka po pracovní síle zřejmě začne opět růst kolem poloviny roku v souvislosti s oživením české ekonomiky. V ročním průběhu tak podíl nezaměstnaných dosáhne 3,6 procenta, což je stejná hodnota jako loni,“ očekává Sobíšek.

Co dusí ekonomiku?

„Míra nezaměstnanosti stoupá primárně z ekonomických důvodů, nikoli z důvodů předcházení zdravotnímu riziku jako během covidu. Vynecháme-li dobu covidu, je nejvyšší od srpna 2017,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Současný nárůst míry nezaměstnanosti odráží podle jeho slov loňský propad ekonomiky. „Tu „dusí“ relativně vysoké ceny energií a také stále vysoké úrokové sazby, které doléhají například na stavebnictví. Zpracovatelský průmysl sice mírně roste, ale jak těžební, tak energetický průmysl jsou v citelném útlumu. Celkový výkon průmyslu je tak mdlý, a to i kvůli útlumu německé a čínské ekonomiky,“ dodává Sobíšek.

Také podle Kovandy se nicméně bude nezaměstnanost s příchodem jara postupně snižovat. „S nástupem teplejšího počasí dojde k nárůstu zaměstnávání ve stavebnictví či zemědělství. Nelze ale očekávat, že by míra nezaměstnanosti letos klesla pod úroveň 3,5 procenta, což bude pravděpodobně její červnová úroveň – úroveň pomyslného letošního dna,“ doplňuje ekonom.

Mzdy by měly růst i nadále

Analytik Vratislav Zámiš připomíná, že ve srovnání s koncem roku 2023 se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 16 tisíc, zatímco volných pozic o pět tisíc ubylo. „Nůžky mezi uchazeči a pozicemi se tak během prosince uzavřely a nyní během ledna došlo k výraznějšímu prohloubení rozdílu, kdy na každého uchazeče připadá zhruba 0,9 pozice. Proti lednu 2023 tak lze pozorovat o něco složitější podmínky na trhu práce,“ popisuje analytik.

Negativního vývoje na trhu práce se Zámiš neobává. „I nadále zůstává tuzemský trh práce napjatý a v rámci EU patří česká nezaměstnanost dlouhodobě mezi nejnižší. To může i v roce 2024 přispívat k relativně dynamickému růstu mezd, tentokrát jak v nominálním, tak i v reálném vyjádření,“ dodává.

Zdroj: www.businessinfo.cz