Podle údajů za loňský rok je nejvíce postižených mezi horníky. Jak ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ), v této kategorii (těžba a dobývání) si zaměstnanci přivodili celkem 179 takových nemocí.

Hned za horníky jsou ale lidé pracující ve zdravotnictví: lékaři, sestry a další pracovníci, kteří přicházejí do styku s infekcemi.

U horníků se nedaří předejít nemocím z povolání navzdory tomu, že důlní společnosti dávají do ochrany zdraví zaměstnanců značné peníze.

„V minulých letech OKD investovala do ochranných pomůcek zhruba 700 milionů korun,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Ochrannými pomůckami má na mysli například respirátory, rukavice nebo ucpávky do uší.

K některým onemocněním z povolání ale podle Síbrta dochází také proto, že zaměstnanci podceňují rizikové situace. A také proto, že horníci postupně stárnou a ve vyšším věku je lidský organismus objektivně méně odolný.

Na druhém místě v žebříčku obětí nemocí z povolání jsou lidé, kteří pracují ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Zaměstnance ohrožují hlavně přenosná a parazitární onemocnění, především svrab (v 72 případech).

„Onemocnělo celkem 39 sester, 21 sanitářů, devatenáct pracovníků sociální péče, jedenáct pečovatelů, deset lékařů,“ uvádí SZÚ ve svém výčtu. Malou skupinku postižených přitom představují také uklízečky, zdravotní laboranti nebo dělnice v prádelně.

Více postižení byli muži než ženy – nemoc z povolání postihla 559 z nich.

Podrobné statistiky nemocí z povolání naleznete přímo na webu Státního zdravotního ústavu.

Trpíte nějakou nemocí z povolání?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.