Nález Nejvyššího soudu, který posuzoval dva spory týkající se právě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, citoval online deník Aktuálně.cz.

Podle zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Není-li ve smlouvě dohodnut kratší termín, musí tedy zaměstnanci dostat peníze například za březnovou práci nejpozději do konce dubna.

Zákon říká, že pokud zaměstnanec nedostane výplatu ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě, může podat okamžitou výpověď – nemusí tedy vůči firmě dodržet dvouměsíční výpovědní dobu. Aktuálně.cz dodalo, že do prosince loňského roku měli lidé, kteří dali okamžitou výpověď, nárok na odstupné (standardně ve výši tří měsíčních výdělků), od letoška ale mají nárok na další výplatu ve výši průměrného výdělku odpovídající délce výpovědní doby (standardně tedy za dva měsíce).

Nález Nejvyššího soudu ovšem říká, že by zaměstnanci neměli práva na okamžitou výpověď zneužívat. Firmy totiž mohou podle soudců udělat při vyplácení peněz chybu a mají dostat možnost ji napravit. Senát Nejvyššího soudu sice potvrdil, že v mimořádných případech lidé musí mít právo odejít od neseriózních zaměstnavatelů, ale této možnosti nesmí zneužívat jenom proto, aby dostali odstupné nebo plat navíc. Aktuálně.cz citovalo rozhodnutí soudu, podle kterého platí, že jestliže je institut okamžitého zrušení pracovního poměru zneužíván jako účinný prostředek, prostřednictvím kterého lze kdykoliv postihovat zaměstnavatele za omyly, chyby nebo zjevné nesprávnosti při výpočtu mzdy či platu, není to v souladu s dobrými mravy. Taková okamžitá výpověď tedy neplatí, pokud zaměstnavatelé nevyplatili peníze včas jen v důsledku chyby nebo omylu. Soud uvedl, že okamžitá výpověď je na místě teprve tehdy, není-li zaměstnavatel schopen nebo ochoten chybu, omyl nebo jinou zřejmou nesprávnost, v důsledku které vyplatil méně, než kolik měl zaměstnanec správně dostat.

-pda-