Dlouhodobé zdravotní problémy pociťovalo v loňském roce více než 18 procent obyvatel České republiky ve věku 15 až 64 let. Nejčastěji se jednalo o nemoci pohybového aparátu a o onemocnění srdce a oběhové soustavy.
Podíl lidí s dlouhodobými zdravotními potížemi se přitom lišil podle věku, vzdělání, ale i ekonomického postavení respondentů průzkumu. Relativně méně trpí dlouhodobými problémy pracující osoby, 13,3 procenta oproti 18,3 procenta v celé skupině. Ve skupině pracujících o něco častěji pociťovaly dlouhodobé zdravotní problémy ženy, 14,6 procenta oproti 12,3 procenta u mužů.
Jinak je tomu v dalších dvou kategoriích ekonomického postavení, a to u nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních. Každý čtvrtý nezaměstnaný muž či žena mají dlouhodobé zdravotní potíže. Nezaměstnané osoby trpí především onemocněním pohybového aparátu. U ekonomicky aktivních je situace nejhorší, dlouhodobé potíže má více než 28 procent z nich. To je ovšem dáno především vysokým podílem penzistů.
Nejvyšší podíl dlouhodobě nemocných mezi zaměstnanými lidmi je podle statistiků jednoznačně mezi řemeslníky a opraváři a pracovníky ve službách a prodeji. Značný počet osob se zdravotními problémy je i mezi lidmi obsluhujícími stroje a zařízení a mezi technickými a odbornými pracovníky.
Nejčastěji ovšem trpí dlouhodobým onemocněním pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde je pociťuje každý čtvrtý pracující. Relativně nejméně uvádějí zdravotní problémy zákonodárci a řídící pracovníci. “Zákonodárci a řídící pracovníci jsou jedinou hlavní třídou zaměstnání, ve které postižení nejčastěji trpí nemocemi srdce nebo oběhového ústrojí,” konstatují statistici. Ve všech ostatních třídách převládají onemocnění pohybového aparátu.
-red-
