Povídá se o nich, že chtějí pracovat co nejméně. Nedokážou být věrní jednomu pracovišti. Nezáleží jim tolik na penězích, pokud budou dělat pro firmu, která se bude chovat dobře k přírodě a bude přistupovat ke všem stejně. Generace Z, tedy lidí narozených mezi lety 1996 a 2012, se postupně stává velkou částí pracovní síly na trhu. Co ze stereotypů známých o dnešních dvacátnících platí i na Čechy a jak je jako firma zaujmout? Přinášíme pět tipů.

Jak ukázalo poslední sčítání obyvatelstva, které provádí Český statistický úřad, v tuzemsku je 1,5 milionu příslušníků generace Z. Podle mezinárodních odhadů tvoří momentálně mezi pěti a 10 procenty pracujících. A v následujících třech letech se tento poměr zvýší až na třetinu.

Pro firmy se proto tato generace postupně stává zásadní pracovní silou. Očekávání, která od mladých lidí zaměstnavatelé mají, se ale často zakládají na mezinárodních datech, která na českou generaci Z nemusí vždy platit. Začínají proto vznikat průzkumy zaměřené zejména na tuzemské vysokoškoláky.

„Naše data ukazují, že česká ‚zetka‘ vykazují specifické vzorce chování oproti některým obecně zažitým stereotypům o generaci Z,“ konstatuje Jan Císař, zakladatel poradenské společnosti GenSight, která radí firmám, jak na zaměstnávání mladých lidí. Data o tom, jak angažovat českou generaci Z v práci, chce prezentovat na konferenci Přichází generace Z, která se bude konat 14. 5. v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze.

Dobrý kolektiv je podezřelý

Čeští „zetkaři“ si ze všeho nejvíce cení upřímnosti. Císař proto doporučuje neprezentovat nabízenou pracovní pozici jako něco dokonalého, ale popsat ji pravdivě i s možnými negativy. „Chtějí vědět realitu, jak to u vás chodí. To ocení nejvíc.“

Bezchybnost totiž tato generace firmě zpravidla ani nevěří. „Během celého náborového procesu je generace Z k potenciálním zaměstnavatelům nedůvěřivá,“ říká Císař. Při rozhovorech s vysokoškolskými studenty se tak často setkává s tím, že mají tendenci si informace, které firma uvádí v inzerátu, sami ověřit.

Jak by měl vypadat inzerát, který zaujme generaci Z?

1. Buďte konkrétní

2. Zaměřte se jen na to důležité a zdržte se marketingových hesel.

3. Uveďte výši mzdy.

4. Popište podrobně náplň práce.

5. Nevěnujte se v inzerátu jen dovednostem, ale i měkkým schopnostem, které by měl kandidát mít.

Jsou například skeptičtí k tomu, když firma láká na skvělý pracovní kolektiv. „Ptají se, jak mi může na pohovoru HR prokázat, že je tam dobrý kolektiv? A co to je vlastně dynamické prostředí?“ Zejména pak prohlášení o „mladém kolektivu“ podle Císaře studenti a absolventi považují za marketingový trik.

Na první pohled na ně proto spíše zapůsobí, když má firma v inzerátu nebo v kariérní záložce svého webu zkušenosti konkrétních lidí.

Firmy by podle něj zároveň měly do inzerátu napsat jen to důležité. „Máte asi 30 vteřin pozornosti mladého člověka. Během nich jim musíte sdělit to podstatné.“ Radí proto nelákat například na ekologickou odpovědnost podniku, ale raději odkázat na jeho web, kde si o něm můžou mladí zájemci zjistit více.

Peníze na prvním místě

Upřímnost generace Z ocení i v případě výdělku u nabízené práce. Ten je podle Císaře pro mladé lidi prioritou, jelikož na rozdíl od „dynamičnosti kolektivu“ jde o něco konkrétně vyjádřitelného v číslech.

Jak ukázal průzkum, který uskutečnila jeho poradenská společnost GenSight pro výrobce dílů pro automobily Valeo, výše mzdy je pro mladé lidi z hlediska náboru nejdůležitější. Prioritou byla pro 93,5 procenta ze 450 dotazovaných studentů vysokých škol ekonomického, humanitního a technického zaměření. I u generace dvacátníků tedy navzdory stereotypům platí, že peníze jsou pro ni na prvním místě.

„Mladí se chtějí co nejdříve osamostatnit a právě v platu vidí nástroj, který jim to umožní, a peníze tak znamenají nezávislost a svobodu,“ dodává Zdeněk Vondra z agentury GenSight. Celkový životní standard těchto lidí podle něj znatelně roste, a to mimo jiné proto, že mají oproti starším generacím daleko lepší přístup k novým produktům a nakupování obecně.

Ke stejným závěrům došla i poradenská společnost Deloitte ve své analýze. Celkem 37 procent českých „zetkařů“ podle ní trápí náklady na bydlení a žijí od výplaty k výplatě. V mezinárodním srovnání, které společnost též nabízí, jsou na tom mladí Češi ale lépe – globálně totiž takto žije polovina příslušníků generace Z.

Detaily se cení

Prázdná prohlášení se v inzerátu podle Císaře nevyplácí ani při popisu náplně práce. Radí proto nepoužívat například fráze typu „očekáváme samostatný a odpovědný přístup“, ale spíše konkrétně popsat, jak bude vše probíhat.

„Pokud sháníte event manažera nebo manažerku, můžete napsat, že nejdříve bude dělat prvních pět eventů pod dohledem, aby vše pochopil a seznámil se s dodavateli. Ale že šestý event už bude dělat sám. Tam je jasně vidět, že čekáte samostatnost a odpovědnost, ale je to konkrétní.“

Zároveň by podle něj neměly firmy vypisovat jen schopnosti, které pro danou pozici firma očekává, tedy například znalost konkrétního počítačového programu. Uvést by měly i takzvané měkké dovednosti, mezi nimiž v posledních letech převažuje zejména schopnost přizpůsobit se změnám a nečekaným situacím.

„V tom je generace Z dobrá. Zajímají se o nové věci a jsou zvyklí, že jsou pořád nové technologie a aplikace,“ říká Císař. Zároveň je pro ně zpravidla změna žádoucí. „Chtějí si ve zkušební době vyzkoušet různé pozice v různých kolektivech. Chtějí poznat sebe sama a co je baví a nabrat zkušenosti.“

Zdroj: www.spcr.cz