Propočty Aktuálně.cz, jehož redakce porovnala navýšení daňové zátěže tří kabinetů a započítala nejen navýšení DPH, ale i změnu spotřební daně, úpravy daní pro firmy a fyzické osoby, pojistné a očištění o inflaci, ukazují, že nejhůře dopadnou na lidi změny Nečasovy vlády. Zatímco Sobotkovy úpravy daňového systému v roce 2004 zvýšily daňovou zátěž v konečném výsledku o 17 procent, Janotovy změny v roce 2010 o 21,3 procenta, Kalouskovy návrhy mají z peněženek lidí vytáhnout o téměř 23 procent peněz více než nyní.

Současná penzijní reforma zvyšuje daně po očištění o inflaci o 23 miliard. Nepřímé daně pak zvyšuje dvojnásobným tempem, než její předchůdci. Faktem ale je, že podle propočtů Aktuálně.cz vrací firmám značnou část na nižším pojistném.

Autoři studie také upozorňují, že samotný plán daňových změn kvůli penzijní reformě příjmy do státního rozpočtu nezajistí. Sobotkovo zvýšení nepřímých daní mělo totiž úplně jiný výsledek než Janotovo. V roce 2004 vybralo ministerstvo financí o tři miliardy víc, než plánovalo, loni ale zůstalo o jedenáct miliard za očekáváním.

Také poslední reforma podle autorů následuje své vzory v tom, že zvyšuje nepřímé daně. Příliš se nevymyká ani výběrem daní, které se mají snižovat. Janota nesnižoval žádné. Sobotka začal škrtat příjmovou daň podnikům, v roce 2004 poklesla z 31 na 28 procent. Zároveň snížil daně rodinám s dětmi, které tak ušetřily celkem pět miliard korun. Kalousek chce pomoci rodinám s dětmi srovnatelnou částkou.

Firmám se ruší odvody na nezaměstnanost a úrazy a podniky tím ušetří čtyřikrát víc než za Sobotky. Ministr financí ovšem dosud nevysvětlil, kdo bude napříště financovat boj s nezaměstnaností a kdo bude platit náhrady zraněným pracovníkům.

 

pda