Ocenění si odneslo 22 společností, které reprezentují široké oborové spektrum zaměstnavatelů: strojírenství, výrobu a zpracování plastů, nábytkářství, ale i public relations, vzdělávání a sociální služby.

„Rostoucí nezaměstnanost je znepokojující, nicméně mnohem vážnější je struktura lidí, kteří se do evidence úřadů práce dostávají. Loni zaměstnavatelé nejčastěji hledali nejen seřizovače CNC strojů, soustružníky, frézaře, svářeče, kovodělné dělníky, ale i uklízeče, prodavače, řidiče nákladních automobilů, skladníky, zedníky či zámečníky – často tedy profese, které by z úřadů práce neměl být problém obsadit. Opak je ale pravdou, lidé by často rádi tuto práci získali, bohužel však nemají požadovanou kvalifikaci. Řešení spatřuji právě v absolvování zkoušek z profesních kvalifikací. V uplynulém roce takto získalo potřebnou kvalifikaci více než 88 tisíc lidí, kteří v konkurenci s ostatními uchazeči získávají jasnou výhodu,“ uvedl na setkání vicepresident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr.

Firmy využívají Národní soustavu kvalifikací především při náboru nových zaměstnanců, kdy jim tento systém pomáhá konkrétně specifikovat potřebnou kvalifikaci, dále pak při popisu pracovních míst, při nastavení firemního systému hodnocení, odměňování a vzdělávání pracovníků. Systém NSK se tak stává účinným nástrojem moderní personalistiky.

Za všechny oceněné shrnula přínosy NSK vedoucí personálního útvaru a bezpečnostní ředitelka První brněnské strojírny Velká Bíteš, a.s., Jarmila Veverková: „Přínos NSK vidím ve změně pohledu na uchazeče. Neptat se, čím se vyučil, jaké má vzdělání, ale co umí a jak tyto dovednosti v minulosti uplatnil. NSK výrazně přispívá k tomu, že uchazečům o zaměstnání mohou být v pracovním procesu uznávány jejich skutečné odborné znalosti a profesní dovednosti nezávisle na tom, jak je získali – zda ve škole, v kurzu, samostudiem či jiným způsobem“.

V čem podle vás spočívá hlavní přínos Národní soustavy kvalifikací?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.