Sociální dialog

Náhrada škody

Zpravodajství
Zpravodajství
Sdílet článek:

Náhrada škody

Zaměstnanec udělal v zaměstnání chybu z nedbalosti, kterou sám přiznal. Tím údajně způsobil zaměstnavateli škodu. Je zaměstnavatel povinen škodu doložit? Nebo může automaticky požadovat 4,5 násobek hrubé mzdy?

Odpověď:

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zákoníku práce).

Zaměstnavatel je, pokud se nejedná o škodu způsobenou schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování nebo škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí, povinen zaměstnanci prokázat nejen vznik samotné škody, ale také že vznikla jeho zaviněním. Uvedené vyplývá z § 250 odst. 3 zákoníku práce.

Ze shora uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel, kterému zaměstnanec přiznal, že se při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním dopustil z nedbalosti chyby, by měl prověřit důsledky takové chyby, tj. případný vznik škody a její výši a také to, zda tato škoda vznikla v důsledku přiznané chyby zaměstnance, resp. nedbalostního porušení povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zda se na vzniku škody nepodílelo i porušení povinností jiného zaměstnance nebo samotného zaměstnavatele.

Následně by měl zaměstnavatel rozhodnout, zda a v jaké výši bude případně náhradu škody požadovat na zaměstnanci (§ 262 zákoníku práce).

Maximální výše náhrady škody způsobené z nedbalosti (nejedná se o škodu způsobenou schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování nebo na svěřených věcech nebo z titulu nesplnění povinnosti k odvrácení škody) a v situaci, kdy zaměstnanec nezpůsobil škodu v opilosti nebo ve stavu po zneužití jiných návykových látek, činí 4,5 násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku zaměstnance, zjištěného před porušením povinnosti, kterým byla způsobena škoda ( § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel podle § 263 odst. 1 zákoníku práce povinen se zaměstnancem projednat. V rámci projednání sdělí zaměstnavatel zaměstnanci skutečnou výši škody a jak ji zjistil (např. doklad o ceně opravy poškozené věci, stroje, zařízení, vyčíslení škody zničením suroviny, polotovaru, zbytečně vynaložené ceny práce, energie). Uvedené je třeba, aby bylo zřejmé, že je respektován zákoníkem práce stanovený maximální rozsah požadované náhrady škody. Dále by mu měl sdělit, z čeho dovozuje odpovědnost zaměstnance za vzniklou škodu, tj. jakého zaviněného porušení povinností se měl dopustit. Zaměstnanec by se měl k uvedenému vyjádřit.

Výsledkem takového projednání je

a) uzavření dohody o náhradě škody, tj. uznání odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu a způsob její náhrady (v hotovosti, srážkami ze mzdy prováděnými na základě dohody o srážkách ze mzdy) nebo

b) zaměstnanec odmítne uznat odpovědnost za škodu v požadované výši (z důvodu, že není důsledkem jemu vytýkaného zaviněného porušení povinností, ale důsledkem např. porušení povinností zaměstnavatele, v požadované výši škody jsou zahrnuty i jiné výdaje zaměstnavatele, než je skutečná škoda).

V případě, že zaměstnanec neuzná svou odpovědnost za škodu, resp. výši požadované náhrady škody, požadovanou náhradu škody neuhradí ani nepodepíše dohodu o srážkách ze mzdy, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda bude náhradu škody na zaměstnanci vymáhat soudní cestou.

Pokud zaměstnanec požadovanou výši náhrady škody neuznal, zaměstnavatel nesmí ze mzdy zaměstnance provádět na úhradu škody žádné srážky. Uvedené vyplývá z § 147 odst. 3 zákoníku práce.

V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, je zaměstnavatel podle § 263 odst. 3 zákoníku práce povinen s ní projednat výši požadované náhrady škody, pokud činí 1.000 Kč a více, a také obsah případné dohody o náhradě škody.

poradna@socialnidialog.cz

Zpět na seznam zodpovězených dotazů

Kategorie

Další články

Poradna

Nevíte si rady s nějakým
pracovně-právním
problémem?