Průměrná mzda v Česku letos dosáhla 33,7 tisíce korun. Oproti loňsku je bezmála o sedm procent vyšší. Dobrou zprávou pro zaměstnance je, že jejich výdělky porostou i v příštím roce. Naopak tou horší, že zvyšování mezd už ve většině případů nebude tak vysoké jako letos nebo loni, kdy přesahovalo osm procent.

Zpomalení růstu mezd předpovídá i Hospodářská komora. Ta na základě průzkumu mezi zaměstnavateli došla k závěru, že zatímco letos výplaty rostly v průměru téměř o 2400 korun, v roce 2020 to bude jen o necelých 2100. V praxi to znamená průměrné přidání přibližně o šest procent.

Analýza Hospodářské komory ukazuje, že i přes mírné zpomalení růstu mezd v příštím roce se doba hojnosti na mzdách projevila velmi výrazně. “Zaměstnavatelé za pouhé čtyři roky zvýší mzdy téměř o třetinu. Zaměstnanci si příští rok měsíčně vydělají v průměru o 8,5 tisíce hrubého více než v roce 2016. Po odečtení inflace příští rok průměrný čistý roční příjem zaměstnanců bude o více než 70 tisíc korun vyšší než před čtyřmi lety,” píše se v analýze komory.

Nejvíce dostanou nekvalifikovaní

Letošní údaje Českého statistického úřadu ukazují, že růst výdělků v jednotlivých sektorech ekonomiky byl velmi podobný. Vyčnívají jen pracovníci ve školství, na které se vláda zaměřila speciálně: jejich platy jsou letos oproti loňsku vyšší o více než 11 procent. Více než osm procent si pak připsali zdravotníci, mezi sedmi a osmi procenty rostly mzdy také třeba v zemědělství nebo energetice. Nejméně − v procen­tuálním vyjádření − dostali letos přidáno zaměstnanci z oblasti IT a také vědecké a technické profese. Jak by se měly mzdy vyvíjet v roce 2020?

Zaměstnavatelé za pouhé čtyři roky zvýší mzdy téměř o třetinu. Zaměstnanci si příští rok měsíčně vydělají v průměru o 8,5 tisíce hrubého více než v roce 2016.

Podle průzkumu Hospodářské komory se příští rok na nejvyšší zvýšení výplaty mohou těšit zaměstnanci s nižší kvalifikací. Výrazně mají růst také výplaty ve službách, v oblasti ubytování a stravování a také v případě pracovníků ostrahy. Třetí skupinou s nejvyšším zvyšováním mezd pak mají být řemeslníci.

Bude tak pokračovat trend, který bylo možné pozorovat i v uplynulých letech: firmy nejvíce přidávaly málo placeným profesím. A samozřejmě také těm nejvíce nedostatkovým. “V uplynulých letech jsme přidávali především dělnickým profesím. V průměru se jednalo zhruba o pět procent ročně. Výrazněji jsme mzdy zvyšovali také u nejžádanějších odborných profesních skupin, například vývojářům,” potvrzuje například personální ředitelka společnosti Siemens Česká republika Petra Jeřábková.

“Dohánění” restů u nízkých příjmů těch nejméně placených zaměstnanců ale nebylo jen specia­litou průmyslových firem. Podobný postup volily například i některé banky. “Během posledních dvou let došlo k navýšení mezd zaměstnanců kumulovaně o více než 10 procent. Plošné navýšení jsme uplatnili pouze u zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Zvýšili jsme také interní minimální mzdu,” konstatuje mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Vedle nižšího tempa růstu mezd v roce 2020 dojde ještě k jednomu posunu: na zvyšování výplat nebudou mít zdaleka všechny firmy. Podle Hospodářské komory se se zásadnějším přidáváním mohou rozloučit především zaměstnanci malých podniků. “Rekordní zvyšování mezd v poslední době velmi negativně doléhá na nejmenší zaměstnavatele, u kterých mzdy tvoří největší část nákladů. Ti se už finančně vyčerpali a často si již nebudou moci další zvyšování mezd dovolit,” upozorňuje Hospodářská komora. Trendem se tak může stát přetahování zaměstnanců velkými podniky právě na úkor jejich menší konkurence.

I větší firmy nicméně často budou přidávat už na úkor vlastní ziskovosti. Ta ostatně klesala právě kvůli růstu mzdových nákladů už letos. “Dlouhodobě nadprůměrná ziskovost tuzemských nefinančních podniků se začala pozvolna snižovat s tím, jak firmy musely stále více zápasit o udržení stávajících nebo získávání nových zaměstnanců,” konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Jeho slova ostatně potvrzují i zástupci některých firem. Například textilka Juta za poslední dva roky přidala zaměstnancům na mzdách celkem 12 procent. “Realizovaný nárůst mezd byl jen nepatrně pokryt vyšší produktivitou, výkony a tržbami. Pracující si nárůst mezd zasloužili, i když vyšší náklady způsobily menší zisk, a tudíž nižší zdroje na investice,” vysvětluje šéf a majitel Juty Jiří Hlavatý.

Stát zůstane i příští rok štědrý

Zatímco soukromý sektor bude v roce 2020 růst mezd krotit více než dosud 2020 vzrůst v průměru téměř o 2400 korun na více než 38 tisíc korun. Bude tak pokračovat rozevírání nůžek mezi platy ve státním a soukromém sektoru.

Malé firmy už na další zvyšování mezd nebudou mít peníze. Trendem se tak může stát přetahování zaměstnanců velkými podniky.

Například učitelé, přestože se nedočkali splnění vládního slibu o růstu platů o 15 procent, si i tak napřesrok polepší o osm procent v tarifní části platu. Další dvě procenta pak půjdou na pohyblivou složku výdělku. Plošné přidání napříč tarifními tabulkami pak čeká i ostatní zaměstnance veřejného sektoru. Bude to však o pevnou částku 1500 korun. Zároveň s tím vláda zrušila nejnižší tabulkový tarif.

Díky tomu si nejhůře placení zaměstnanci státu přijdou i na více než zmiňovaných 15 stovek. Například pracovníci divadel, muzeí nebo knihoven si tak polepší dokonce o 1800 až 3200 korun podle odbornosti a praxe. Naopak nejvyšší nárůst platů má nastat u státních zástupců a od nich odvozených profesí, které si mají v průměru polepšit měsíčně o 11 tisíc korun na více než 121 tisíc korun hrubého.

Velmi slušného růstu platů se od příštího roku dočkají i politici, jimž stát přidá zhruba deset procent. Například měsíční odměna řadového poslance a senátora se zvýší podle výpočtu ze zveřejněného sdělení ministerstva práce a sociálních věcí o 8400 korun téměř na 91 tisíc hrubého. Prezident bude brát od příštího roku 302 tisíc korun a ministři 173 tisíc korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 28 tisíc, respektive 16 tisíc korun měsíčně.

Zdroj: www.ihned.cz