Po šedé betonové podlaze firmy Socialbakers pobíhá mopslík a zvědavě okukuje každého, kdo projde kolem. Jeho majitel, zdejší zaměstnanec, jen občas odlepí oči od počítače a svého pejska trochu usměrní. Nemá proč se znepokojovat, psi jsou v téhle firmě vítáni. A jako doma si mohou připadat i zdejší zaměstnanci. V kuchyňce si mohou nabrat sladkosti a ovoce podle chuti, uvelebit se v sedacím vaku Fatboy a zahrát si Xbox nebo ping-pong v místní tělocvičně.

Socialbakers, jedna z nejznámějších českých digitálních firem, jež analyzuje data sociálních médií, své sídlo v pražském Karlíně zařídila v opravdu extravagantním stylu. Jsou tu neomítnuté zdi, podlahu tvoří holý beton a věci si zaměstnanci ukládají do plastových regálů. Vše působí ležérně, industriálně, jako ve zkušebně nějaké punkové kapely.

Právě Socialbakers považují čeští vysokoškoláci z byznysových oborů za nejvíce kreativní a dynamickou firmu v Česku. Zjistil to průzkum švédské společnosti Universum a české agentury Studenta Media, který se letos uskutečnil v tuzemsku již potřetí a jehož výsledky Hospodářské noviny přinášejí. Studenti IT za nejkreativnější firmu považují Google, právníci poradenskou společnost Deloitte a studenti technických oborů zase MBTech Bohemia.

Průměrný věk zaměstnanců je 27 let

Kreativní práce neznamená jen “cool” interiéry. “Chtěla jsem něco dynamického, co rychle roste, kde mohu kdykoliv navrhnout své nápady a budou mě brát stejně vážně jako seniorního zaměstnance. Nechtěla jsem do klasického korporátu,” říká čtyřiadvacetiletá Dominika Svrčková, která v Socialbakers pracuje rok a půl a stará se o klíčové zákazníky. O práci se tu hlásila i proto, že nechtěla zapomenout cizí jazyk. V Socialbakers, kde je průměrný věk zaměstnanců 27 let, zní víc než čeština hlavně angličtina a také francouzština nebo portugalština.

Líbí se mi, že se tady snaží myslet mimo běžné, zažité rámce. Je to tu myšlenkově svěží. Jinak oblast marketingu, kde působíme, bývá velmi suché, sterilní prostředí. Tady tomu tak není,” dodává devětadvacetiletý Portugalec Hugo Crispim, který tu už dva a půl roku pracuje jako šéf sociálních médií a kreativní ředitel.

Ročně přijímáme desítky absolventů nebo studentů − ať už na plný, nebo částečný úvazek. Hlásí se nám také řada zájemců o stáže. Chtějí získat praxi v oboru, který je pro studenty a mladé lidi velmi atraktivní,” podotýká Dagmar Ševčíková, která má ve firmě na starosti práci s lidmi.

Zaměstnanci se chtějí v práci učit

U studentů práv coby nejkreativnější a nejdynamičtější firma vyhrála poradenská společnost Deloitte. Jde o mezinárodní korporát, a i když v jejích kancelářích není skluzavka a Xbox jako v Googlu či Socialbakers, mladí právníci tuhle firmu oceňují právě pro její dynamičnost.

Podle Martiny Schiestlové, ředitelky oddělení lidských zdrojů v Deloittu, se díky změně hodnot u nové generace mění i systém práce. “Ten je v Deloittu velmi samostatný, s důrazem na hledání vlastní cesty, vlastních způsobů řešení a s tím spojené zodpovědnosti. Takže dáváme samostatné úkoly, podporujeme vlastní nápady. Ze zpětné vazby našich zaměstnanců víme, že i když nápad úplně nefunguje, proces učení se a získávání zkušeností vnímají jako zásadní,” upozorňuje Schiestlová.

Jak průzkum Universum zjistil, dynamické a kreativní pracovní prostředí znamená pro studenty především podporu nových nápadů. “Také je to inovativní pracovní atmosféra a místo, kde se učím od druhých a firma učí něco mě,” vysvětluje Irena Rákosová ze společnosti Universum, jež průzkum spolupořádala. “Je to prostředí, které umožňuje samostatně přemýšlet a přijít s vlastními nápady. Také místo, které nabízí inspirativní zázemí,” popisuje Rákosová.

Mladí preferují práci, která má smysl

Stoupáme po starém točitém schodišti ve vinohradském sídle Člověka v tísni a procházíme mezipatry s gauči, křesly, fotbálkem a šipkami. Na stěnách visí plakáty festivalu Jeden svět a dalších projektů největší české neziskovky, dveře zdobí samolepky a v rozích se kupí štosy brožurek. Panuje tu uvolněná atmosféra, kterou dotváří ruch hovoru mísící se s hučením kávovaru.

Právě Člověka v tísni označili studenti práv v průzkumu Universum jako nejpřátelštější pracovní prostředí, což je mezi českými vysokoškoláky nejžádanější kritérium při výběru zaměstnavatele. U studentů ekonomie v tomto ohledu zvítězila další neziskovka Greenpeace, u technologických oborů výrobce nápojů Kofola a u IT pak Google.

Lidé tady mohou být sami sebou, i když mají svou profesionální roli. Mohou si sem klidně vzít psy nebo děti. Nediktujeme jim, jak se mají oblékat nebo chovat a nikdo si tady na nic nehraje. Nevymizel zde lidský prvek,” popisuje HR manažerka Člověka v tísni Barbora Jančová.

Neformální přístup oceňují na organizaci, kde je průměrný věk 33,5 roku, i mladí zaměstnanci. “Líbí se mi, že tu funguje normální mezilidská komunikace a nepotřebujete si na všechno načítat 30 příruček,” říká dvaadvacetiletá Kateřina Velíšková, která se věnuje vzdělávacímu programu Varianty.

Příjemná atmosféra do Člověka v tísni láká i lidi z korporátu, kteří jsou často ochotni jít s platem o dost níž výměnou za to, že jejich práce má podle nich smysl nebo že získávají zpětnou vazbu od lidí, kterým pomáhají. “Dříve jsem pracovala v poradenské společnosti KPMG. Když to srovnám, tak práce tady mi přijde opravdovější. Nehledí se tolik na formu, nedělají se sexy prezentace, ale pozornost se soustřeďuje hlavně na koncové příjemce naší pomoci. Jednoduše řečeno mi ta práce dává smysl,” uvádí osmadvacetiletá Romana Koblihová, která pracuje jako ekonomka misí v Kongu a Etiopii.

Podobnou zkušenost s přechodem do neziskovky má i stejně starý Ondřej Moravec, dramaturg festivalu Jeden svět. “Předtím jsem pracoval v České televizi. Když jsem přišel sem, bylo to pro mě příjemné zpomalení pracovního tempa. Tady se snažíme rozprostřít si práci tak, abychom se z toho nezbláznili. Máme plán, ale v rámci něj jsme svobodní a není tu takový tlak,” přibližuje Moravec.

Jak vyplývá z průzkumu Universum, studenti si jako přátelské pracovní prostředí představují firmu či instituci, kde se cítí dobře a kde se kolegové respektují, důvěřují si, podporují se a nepanuje mezi nimi rivalita. Právě vzájemný respekt je podle metodičky sociálních služeb Petry Lelovičové jednou ze základních hodnot Člověka v tísni. “Stejně tak jako respektujeme jedinečnost a individuální potřeby klientů, totéž respektujeme u našich pracovníků.”

Převzato z portálu www.ihned.cz.

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-