Zákon o zaměstnanosti, který novinku zavádí, poslanci definitivně schválili dnes, tedy v pátek 7. května. Místo pěti se doba jeho schvalování protáhla na 32 týdnů. Zákon navíc nyní musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Podnikatelé se tedy kurzarbeitu, který řadu let funguje především v Německu, dočkají nejdříve letos v létě. Což je více než rok poté, co o jeho zavedení vládu poprvé žádali.

„Ukázalo se, jak málo této vládě záleží na lidech a konkrétních firmách,“ míní poslanec Jan Bauer (ODS). Schválení důležitého zákona se protahovalo především kvůli sporům ve vládní koalici. Kompromis se povedlo najít až v dubnu.

Poslanci nakonec hlasovali pro návrh, pod který se podepsali zástupci obou vládních stran – předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) a poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Spoluautorkou je také komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová. „Uvědomte si, jak závažný je to zákon pro zaměstnance i zaměstnavatele. Z tohoto pohledu je doba, kterou jsme ho projednávali, adekvátní,“ myslí si Sklenák.

Na mzdy lidí, pro které firmy kvůli koronavirové krizi nemají práci na plný úvazek, stát od loňského března přispívá přes takzvaný program Antivirus. Jde však o dočasnou pomoc. Trvalá podpora přes kurzarbeit se však od něj v tom základním lišit nebude. Firmy budou dál zaměstnancům platit celou mzdu. Za dny, kdy byl pracovník doma, pak požádají stát o příspěvek.

To přitom řadě firem na současném programu Antivirus vadilo. Lidem poslaly celou mzdu a pak musely čekat, až jim stát její část pošle zpět. Některým podnikatelům to způsobovalo problémy, protože jim v krizi chyběla hotovost. Původně měl přitom kurzarbeit fungovat tak, že podniky budou lidem platit jen za skutečně odpracované dny, zbytek by pak pracovníkům poslal stát přímo na účet.

Na jednoho pracovníka mohou zaměstnavatelé čerpat podporu celkově nejdéle rok. „Poprvé může být nařízením vlády doba poskytování příspěvku stanovena maximálně na šest měsíců,“ tvrdí autoři návrhu v jeho důvodové zprávě. Kurzarbeit poté vláda může ještě prodloužit, nejvýše však dvakrát o tři měsíce.

Na příspěvek budou mít nárok zaměstnanci, kteří ve firmě pracují alespoň tři měsíce. Státní pomoc tedy zaměstnavatelé nezískají na lidi, kteří jsou ještě ve zkušební době. Za dny, kdy jsou lidé doma, dostanou od státu 80 procent svého průměrného výdělku. Jeden pracovník ale může měsíčně dostat nejvýše částku na úrovni 1,5násobku průměrné mzdy, což je nyní necelých 52 tisíc hrubého. Příspěvek mohou podniky čerpat na zaměstnance, který pracuje alespoň jeden den v týdnu a nejvýše pak čtyři dny.

Aktuální verze kurzarbeitu je štědřejší než předchozí varianty. Loni se mluvilo o příspěvku ve výši 60 až 70 procent výdělku a podpora měla trvat jen devět měsíců.

Zástupci podnikatelů už od loňského jara navrhovali, aby kurzarbeit fungoval podobně jako v Německu, kde je jeho spuštění automatické. Firma musí například prokázat výrazný propad výroby, čímž získá na státní pomoc nárok. To se v Česku nestane. Rozhodující slovo bude mít vždy vláda. Ta bude moci podporu vyhlásit po debatě s odboráři a zaměstnavatelskými svazy. Důvodem pro start kurzarbeitu bude propad ekonomiky, přírodní katastrofa, epidemie nebo kybernetický útok.

Rozdíly proti německé podobě kurzarbeitu se nelíbí ani opozici. Pirátská poslankyně Olga Richterová označila českou verzi pomoci za „buřtguláš“.

Poskytování příspěvku na mzdy pracovníků nemusí být jen plošné. Vláda může kurzarbeit spustit také pouze pro některé kraje nebo vybrané sektory ekonomiky. Pomoc navíc může omezit pouze na vybrané podniky.

Kurzarbeit by podle odhadů mohl stát rozpočet zhruba 2,6 miliardy korun měsíčně. To je méně, než kolik stát nyní vyplácí přes program Antivirus. V březnu podpořil 239 tisíc pracovních míst a vyplatil jim přes 3,5 miliardy korun.