Návrh novely by měla projednat vláda. Termín zatím není stanoven. Úpravu musí pak schválit Parlament a k podpisu dostat prezident. Podle plánu měla novela platit od ledna, kvóty pak o půl roku později.
Loni v srpnu fungovalo v Česku 1645 pracovních agentur, letos v únoru 1572. Na konci roku 2005 jich bylo 1147. Největší rozmach zažil tento druh podnikání v roce 2008, kdy existovalo 2228 agentur. Na nekalé praktiky v agenturním zaměstnávání upozorňovaly odbory i neziskové organizace. Některé hovořily až o vykořisťování. Na agentury se zaměřila inspekce práce. Kvůli porušování pravidel o povolení loni přišlo 330 subjektů, o rok dřív 33.
„Návrh původně patnáctiprocentní kvótu obsahoval. Po dalších jednáních se sociálními partnery i s ministerstvem průmyslu a obchodu se ministerstvo práce rozhodlo od ní ustoupit,” řekl Habáň. Zda nějakou kvótu návrh obsahuje či zda se podíl liší třeba podle jednotlivých odvětví, zatím nesdělil. Jednání o výsledné podobě podle mluvčího zřejmě ještě budou pokračovat.
Udělení povolení ke zprostředkování práce měla podle původního návrhu doporučovat komise, kterou by zřídil generální ředitel či ředitelka úřadu práce. Žadatel měl složit úřadu práce částku půl milionu. Tato kauce mohla propadnout státu, pokud by agentura o povolení přišla kvůli porušování pravidel. Agentura po třech letech činnosti o povolení měla žádat znovu. Pokud podnikala bez pochybení, mohla ho pak už dostat na neurčito, obsahuje původní návrh.
Měla by vznikat stálá místa
Agentury práce v roce 2011 podle podkladů pro vládu umístily do dočasného zaměstnání 171 787 lidí, loni to bylo 254 947 osob. Podle ministerstva práce není ale pro takový nárůst důvod, ekonomika se zvedá a měla by vznikat stálá místa. „Lze spíš dospět k závěru, že agenturní zaměstnávání je nadužívané,” uvedli autoři návrhu. O agenturním zaměstnávání jednala tripartita, na podobě pravidel se však úplně nedohodla. Podle odborářů i zaměstnavatelů je ale úprava nutná.
Ministerstvo práce plánovalo v návrhu novely zavést také registr kvůli kontrole takzvaného náhradního plnění. Firmy a instituce s víc než 25 zaměstnanci totiž mají mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby od firem s víc než polovinou postižených zaměstnanců – volí tedy náhradní plnění. Když podnik nesplní ani to, zaplatí sankci státnímu rozpočtu. V roce 2013 se v náhradním plnění dodaly výrobky či služby za 10,3 miliardy korun. Registr by měl vyjít na 3,4 milionu, roční provoz pak asi na 680 000 korun.
Delší by mohla být podle původního návrhu také podpora na společensky účelné místo, která se vyplácí až do výše výdajů na mzdu či plat. Místo 12 měsíců by se příspěvek mohl poskytovat 24 měsíců. Větší by měla být i ochrana soukromí zaměstnanců na pracovišti. Za sledování, odposlech a záznam telefonátů, kontrolu elektronické pošty či vyžadování informací, které nesouvisejí s prací, by zaměstnavateli mohla hrozit až milionová pokuta.
Máte přehled o tom, kolik agentruních zaměstnanců má vaše firma?
Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
