Někteří ministři ČSSD v čele s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou chtěli zaokrouhlit minimální mzdu pro rok 2016 dokonce na 10 000 korun, tato varianta ale v srpnu kabinetem neprošla.

„Vláda rozhodla také o zvýšení minimální mzdy pro zdravotně postižené, a to o 1300 korun. Minimální mzda pro zdravotně handicapované se zvýší od nového roku z 8000 na 9300 korun,“ doplnil předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Předchozí vlády podle premiéra zvýšení minimální mzdy odmítaly. „V důsledku toho má naše země stále jednu z nejnižších minimálních mezd v EU,“ obhajuje rozhodnutí kabinetu Sobotka.

Od ledna naroste také nejnižší základní hodinová sazba – a to ze současných 55 korun na 58,70 Kč. Zároveň budou od 1. 1. 2016 zvýšena i minima zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

Tyto zaručené mzdy jsou dlouhodobě odstupňovány podle „složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací“. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do osmi skupin. Náročnost prací v jednotlivých skupinách popisuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Najdete zde také příklady konkrétních zaměstnání v těchto skupinách, a to i podle oborů. Obecně platí, že práce v 1. skupině zahrnuje tzv. 1. a 2. platovou třídu, ve druhé skupině třetí a čtvrtou, ve 3. skupině pak pátou, respektive šestou platovou třídu atd.

Zvýšení minimální mzdy bylo očekávaným krokem, ne všichni ale valorizaci oceňují. Nejen opoziční politici, ale například i zástupci zaměstnavatelů či nezávislí ekonomové se obávají negativních dopadů na velké firmy, ale zejména na malé a střední podniky.

Hrozba pro konkurenceschopnost a zaměstnanost?

Podle průzkumu Hospodářské komory České republiky se proti navýšení minimální mzdy o 700 korun vyslovily téměř tři čtvrtiny dotázaných podnikatelů. Jejich obavy pramení z toho, že zvýšení mzdových nákladů může ohrozit konkurenceschopnost firem.

„Kromě obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude kvůli navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, například na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy (viz zavádění automatických pokladen), či ukončení některých činností firmy. Zvýšení mzdových nákladů se bude muset odrazit i na kvalitě produktů a služeb,“ varuje prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Členové komory sice valorizaci a priori neodmítají, ovšem za ideální by považovali zvýšení na 9600 korun, tedy pouze o 400 Kč.

Podle ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška takové navýšení po letech mzdové restrikce – minimální mzda zůstávala na stejné úrovni od roku 2007 do roku 2013  – českou ekonomiku neohrozí. Jeho dopady do nákladů firem budou ale podle Sobíška větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí, podle níž má opatření stát firmy 1,6 miliardy korun navíc.

„Ministerstvo zahrnuje do výpočtů jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích,“ říká Sobíšek.

„V odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok,“ dodává. Podle Sobíška bude muset být vláda v dalších letech při úpravách minimální mzdy opatrnější, pokud nechce podkopat tvorbu nových pracovních míst..

Ani Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje tak výrazné zvýšení za optimální. Při jednáních na tripartitě obhajovali jeho zástupci navýšení o 500 korun. Podnikatelé prý mohou mít problémy především v oborech jako je textilní průmysl, stavebnictví,obchod či zemědělství.

Premiér Bohuslav Sobotka rozhodnutí vlády obhajuje s tím, že předchozí pravicové vlády minimální mzdu nevalorizovaly řadu let: „Zvýšení minimální mzdy považuji za další důležitý krok ve zlepšování situace zaměstnanců a v plnění vládní sociálně odpovědné politiky.“

Vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL se ve svém programovém prohlášení zavázala, že minimální mzdu postupně zvýší až na 40 procent průměrného výdělku v Česku.

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-