Běžencům by se mohla zkrátit doba čekání na pracovní povolení. Ke zmírnění pravidel pro jeho udělení vyzval vlády členských zemí EU šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zaměstnání by tak uprchlíci mohli získat už v době, kdy si vyřizují žádost o azyl.

Pravidla, která nyní platí v Česku, tak hladké začlenění cizinců neumožňují. První rok po zahájení řízení nemohou žadatelé o azyl pracovat vůbec, nejprve se musí se zemí sžít a naučit se jazyk. Do té doby, než dostanou možnost na trh práce vstoupit, jsou závislí na sociálních dávkách.

Lhůtu by měla zkrátit novela zákona o azylu, která nyní leží v Poslanecké sněmovně. “Snižuje délku omezení na půl roku, v reakci na nové evropské právo,” uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle hlasů, které zaznívají z české vlády, by ke změkčení podmínek mohlo dojít a lhůta by se uchazečům zkrátila. “Je to jistě k jednání, určitě by to mělo za rozumných parametrů smysl,” připouští místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. “Odbory se na to tvářit nebudou,” dodává zároveň.

S okamžitým zaměstnáním žadatelů o azyl by neváhal ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Roční lhůtu má za přežitek z doby, kdy bylo u nás míst málo. “Chybí nám desítky tisíc pracovníků,” řekl.

Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mohou tuzemské firmy okamžitě zaměstnat 5000 migrantů ze zemí, jako je občanskou válkou zmítaná Sýrie. Podniky upřednostňují zahraniční pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotni se rekvalifikovat.

“Dlouhodobě chybějí některé technické profese a firmy nemají problém zaměstnat kohokoliv, kdo prokáže fortel, navíc se zaměstnáváním cizinců má většina zkušenosti,” uvádí prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Pracovníci z řad migrantů jsou podle něj obvykle velmi spolehliví, protože nechtějí přijít o práci.

Pro zkrácení “čekací doby” se rovněž vyjádřila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která hovoří zhruba o půlroční lhůtě. Rozhodující je podle ní ale to, aby se uchazeči o zaměstnání naučili česky, než u nás začnou pracovat. Bez znalosti jazyka se azylanti jen obtížně začlení do práce.

“Domnívám se, že o zkrácení lhůty můžeme hovořit za předpokladu, že se ti lidé naučí rychleji jazyk a zapojí se do života české společnosti. Žádný problém v tom nevidím a je to na individuálním posouzení člověka,” míní ministryně.

Její resort podporuje pomocí speciálních opatření skupiny lidí, kteří mají na trhu práce ztížené podmínky − ženy po rodičovské dovolené, starší lidi. “V tuto chvíli nevyvstává žádná potřeba, abychom vytvářeli další podobná opatření pro azylanty,” uvádí Marksová.

Souhlasíte se zkrácením čekací doby na pracovní povolení?

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-